Černá Hora má do unie zase o něco blíž

Brusel - Černá Hora se dnes přiblížila vstupu do Evropské unie, když jí lídři unie přiznali status kandidáta. To je podmínka pro zahájení přístupových rozhovorů, které nicméně začnou nejdříve asi až za několik let. Udělení statusu kandidáta je tak spíše jen symbolickým krokem, který by měl podpořit úsilí tohoto balkánského státu o klíčové reformy nutné pro vstup do EU.

Cesta Černé Hory s asi 670 000 obyvateli do EU bude podle diplomatů ještě dlouhá. Hlavní důvod lze hledat zejména v obavách Bruselu ohledně kriminality, korupce i úrovně státní správy v Černé Hoře. Nikdo teď nechce příliš odhadovat, jak dlouho bude cesta ke zlepšení trvat.

Kandidátský status ještě automaticky neznamená, že začnou přístupová jednání. V nich se kontroluje, nakolik je právo dané země v souladu s unijními pravidly v nejrůznějších oblastech od životního prostředí až po boj s korupcí.

Ze zemí, které vznikly z někdejší Jugoslávie, do nyní 27členné Evropské unie zatím vstoupilo pouze Slovinsko.

Samotná Černá Hora přístup EU k Balkánu kritizuje, peníze evropských daňových poplatníků by se prý měly lépe investovat. „Jestli Unie bude pokračovat ve stejné politice jako v minulosti, budou se peníze evropských poplatníků posílat dál jen na mírové mise, ale unie by měla být aktivnější v začleňování západního Balkánu,“ prohlásil černohorský premiér Milo Djukanović.

Status kandidáta na členství má nyní kromě Černé Hory také Chorvatsko, Turecko, Makedonie a Island. Z nich má k unii zřejmě nejblíže Chorvatsko, s nímž by EU chtěla přístupová jednání dokončit v první polovině příštího roku. Pak nicméně bude následovat ještě ratifikace přístupových smluv, což bude trvat také řadu měsíců a možná i několik let.

Island už má většinu práva v souladu s tím unijním, což je nutná podmínka vstupu do EU. U něj však může problém představovat oblast rybářství, kde se názory této ostrovní země a Bruselu zatím výrazně liší. U Makedonie je proces zatím stále blokován sporem s Řeckem o název této bývalé jugoslávské republiky, protože na „Makedonii“ si Atény také činí nárok. Samostatnou kapitolou je převážně muslimské Turecko, jehož případný vstup budí v unii poměrně rozporuplné a vášnivé reakce.

/*json*/{"map":{"lat":42.875964102383,"lng":19.352416992188,"zoom":8,"mapTypeId":"hybrid"},"markers":[{"lat":42.439674178149,"lng":19.27001953125,"type":"1","description":""}],"polylines":[],"circles":[],"polygons":[],"rectangles":[]}/*json*/