Homo sapiens se procházel po zemi možná dříve, než se čekalo

Tel Aviv - Izraelští archeologové z univerzity v Tel Avivu možná objevili nejstarší důkaz o existenci druhu Homo sapiens. Celkem osm zubů, které výzkumníci objevili v jeskyni Qesem na prehistorickém nalezišti u města Roš ha-Ajin, dosahuje stáří asi 400 tisíc let. Pokud se předpoklady vědců potvrdí, změní to pohled na vývoj člověka. Dosavadní výsledky archeologové zveřejnili v prosincovém čísle časopisu American Journal of Physical Antropology.

„Objevili jsme tu několik lidských ostatků – kromě zubů i kousek lebky, ten je ale příliš malý na to, abychom z něj něco podstatného zjistili,“ uvedl archeolog Avi Gopher, který jeskyni Qesem odkryl spolu s Danem Berkaiem již v roce 2000.

Později profesor Izrael Hershkowitz z Katedry anatomie a antropologie Sacklerovy lékařské fakulty Univerzity v Tel Avivu a mezinárodní tým vědců vykonali morfologickou analýzu pozůstatků zubů. Na řadu přišel i počítačový tomograf a rentgen. Velikost i tvar zubů jsou velmi podobné těm současným. Jejich stáří, pokud se potvrdí, by bylo naprosto přelomové. „Zuby musíme důkladně prozkoumat, závěry budou velmi důležité – mohou nabourat předpoklady, které v současné době o vývoji člověka uznáváme,“ zdůraznil Gopher.

Video Reportáž Davida Miřejovského
video

Reportáž Davida Miřejovského

Nejstarší dosud známé pozůstatky jsou totiž staré pouhých 200 tisíc let a nalezené byly v Africe. Proto se vědci domnívají, že Homo sapiens se rozšířil právě odtamtud.