Londýn - Mezinárodní skupina vědců pracuje na jednom z nejctižádostivějších počítačových projektů, chce vytvořit simulátor Země, který by zachytil téměř vše, co se na planetě děje - počasím počínaje, tokem finančních transakcí konče. Vědci tak chtějí lépe porozumět chování lidí i přírody, které vede k epidemiím, válkám nebo přírodním katastrofám. Projekt má především nashromáždit co největší množství údajů, na jejichž základě by měli vědci vytvořit modely předpovídající světové dění.
Taje světa má rozkrýt simulátor
„Mnoho problémů, které dnes máme - včetně sociální a ekonomické nestability, válek či šíření nemocí -, souvisí s lidským chováním, ale je tu zřejmě nedostatek pochopení, jak společnost a ekonomika funguje,“ říká Dirk Helbing ze Švýcarského federálního technologického institutu. Ten předsedá projektu FuturICT, jehož cílem je vytvoření simulátoru.
Díky projektům, jako je velký urychlovač částic CERN nedaleko Ženevy, vědci vědí více o raném vesmíru nežli o naší planetě, tvrdí Helbing. „Odhalení skrytých zákonů a procesů na pozadí společnosti představuje nejnaléhavější vědeckou výzvu našeho století,“ říká. Výsledkem má být Živý simulátor Země – Living Earth Simulator (LES). Ten by byl schopen předpovědět šíření infekčních chorob, jako je prasečí chřipka, určit metody pro boj se změnou klimatu, nebo dokonce identifikovat ukazatele blížící se finanční krize.
Jak to bude fungovat? Data, data, data…
Pro začátek bude třeba simulátor zaplavit daty, která pokryjí celou škálu činností na planetě. Přístroj by tak byl poháněn superpočítači schopnými vykonat nesčíslné množství operací. Ačkoli hardware dosud nebyl postaven, hodně dat je již vygenerovaných.
Například Projekt Planetary Skin, vedený americkou vesmírnou agenturou NASA a společností Cisco Systems, v reálném čase umožní zaznamenávat, shromažďovat, analyzovat a poskytovat data o stavu životního prostředí na celém světě. Cílem projektu je umožnit včas odhalovat změny klimatu a mít možnost se jim přizpůsobovat. Kromě toho Helbing a jeho tým již identifikovali více než 70 on-line zdrojů dat včetně Wikipedie, Google map nebo třeba úložiště dat Spojeného království Data.gov.uk.
Dalším krokem je vytvořit rámec pro aplikaci dat do modelů, které přesně kopírují to, co se koná na Zemi právě dnes. To bude možné pouze spoluprací vědců, zabývajících se společenskými procesy, a počítačových inženýrů, kteří stanoví pravidla pro fungování LES. Zatím je však simulátor hudbou budoucnosti. Technologie potřebné pro provoz LES budou totiž podle Helbinga k dispozici teprve v příštích deseti letech.
Kde však data vzít?
Kritici projektu tvrdí, že mnohem větším problémem, nežli data správným způsobem zpracovat, bude se k potřebným údajům vůbec dostat. Mít velké množství dat podle kritiků nestačí na vybudování věrohodné simulace planety. „Ekonomika a sociologie navzdory velkému sběru dat nepřinesly v uplynulém století účinné prediktivní teorie. Jsem skeptický, že větší soubory údajů budou znamenat velkou změnu,“ říká počítačový odborník Pete Warden.
GALERIE
Obří urychlovač částic