Praha – Zdánlivě obyčejný kus látky, na kterém je obtisk člověka, vyvolává diskuze mnoha lidí. Není to totiž obtisk kde koho, ale Ježíše Krista. Čtyřmetrové roucho, známé jako Turínské plátno, do něhož měl být po svém ukřižování zabalen Ježíš Kristus, tak nepřestává fascinovat. Věřící jej považují za jeden z důkazů své víry, vědci se stále pokoušejí logicky vysvětlit jeho vznik. Poslední průzkumy přitom operují s nejnovějšími poznatky vědy, včetně pylové analýzy a zjišťování doby vzniku na základě rozpadu uhlíku.
Reportéři ČT: Vědci se snaží prokázat pravost Turínského plátna
Na téměř 4,5 metru dlouhém lněném plátně je patrný obraz ležícího muže s trnovou korunou. Postava je zobrazená zepředu i zezadu. Na místech, která měla být podle evangelií zraněna hřeby či bičováním jsou pak patrné skvrny od údajné krve.
Osud Turínského plátna po zmrtvýchvstání Krista však není podrobně zmapován. Prokazatelně se plátno objevuje až ve středověku ve Francii, když se z Jeruzaléma mělo dostat do Edesy, z Edesy pak do Konstantinopole a z Konstantinopole bylo převezeno do Francie. Tady ho získala Savojská dynastie a darovala ho roku 1578 do katedrály Svatého Jana Křtitele v Turíně. Právě nejasné putování plátna dodnes vyvolává pochybnosti o jeho pravosti. Podle skeptiků je tato relikvie pouhým středověkým padělkem.
Pravost turínského plátna (zdroj: ČT24)
Prokázat pravost plátna je předmětem různých vědců
Udělat takový falzifikát Turínského plátna, a to metodami, které byly dostupné ve středověku, se letos na konferenci v Maďarsku pokusila mezinárodní skupina evropských skeptických vědců. Ti se pokusili potřením pigmentem a zabalováním postavy muže dosáhnout kopie plátna. Po několika pokusech dosáhli věrné kopie Turínského plátna, a podpořili tak svou myšlenku, že plátno je padělek.
Nebylo to ale první zkoumání plátna. V roce 1898 vznikla jeho první fotografie. A stalo se něco neuvěřitelného, na negativu se objevila zřetelná podoba Krista – tedy pozitiv, jako je obvyklé až po vyvolání konečné fotky. Proto tehdy dospěli k závěru, že otisk na Turínském plátně je v negativním zobrazení. Skeptikům v Maďarsku se ale i negativ více méně podařil.
Palinologie prokázala původ, radiokarbonové datování dobu
Existují ale ještě další podpůrné indicie svědčící pro pravost relikvie. Za prvé je to archaický způsob tkaní plátna, který se už ve středověku nepoužíval. Za druhé jsou to pyly rostlin, které na plátně během staletí ulpěly. Metodou palinologie se tak vědcům podařilo učit dva druhy rostlin, které se v Izraeli potkávají.
Jedna rostlina má areál v oblasti Iránu od Kaspického moře do Izraele, čili jde tam od severu. Druhá rostlina pak pochází od jihu z Afriky. „Vzhledem k tomu, že oblast Izraele je jediné místo na světě, alespoň dnes, kde se ty rostliny, kde se jejich vlastně výskyt potkává. Tak to poměrně přesně lokalizuje místo výskytu,“ říká palinolog Petr Pokorný.
Nic z toho ale nejsou zásadní důkazy. Proto přišli vědci v roce 1988 s metodou, která měla pravost plátna definitivně rozřešit. Je to takzvané radiokarbonové datování, které měří stáří organických materiálů procesem rozpadu uhlíku C14. „Původ rostlinného materiálu, ze kterého bylo Turínské plátno vyrobeno, je určeno s devadesáti pěti procentní pravděpodobností v rozmezí let 1282 až 1384,“ konstatuje fyzik Ústavu jaderné fyziky AV ČR Ivo Světlík.
Tento výsledek církev překvapil, nicméně v ověřování pravosti této relikvie se nepřestalo. Takovýto vzácný artefakt je pro církev velmi důležitou záležitostí a je tedy jasné, že další historické zkoumání, debaty a vědecké zkoumání budou nadále pokračovat. Kdyby se ale prokázalo, že Turínské plátno je falzifikát, znamenalo by to pro církev citelnou ránu.
Turínské plátno