Za nehodu u Smolensku mohou piloti a stres

Moskva – Za leteckou havárii u ruského Smolensku mohou podle ruských vyšetřovatelů chyby polských pilotů. Vyplývá to ze závěrečné zprávy o neštěstí, při kterém loni v dubnu přišel o život polský prezident Lech Kaczyński a dalších 95 lidí. Piloti se podle Moskvy rozhodli přistát bez ohledu na nízkou oblačnost a nedostatečné vybavení letiště navigačním zařízením. Dokument ale také uvádí, že piloti přistávali pod psychickým nátlakem. Závěrečnou zprávu o nehodě dnes Rusko předalo Varšavě.

Polsko čekalo na vysvětlení nehody u Smolensku 9 měsíců a 2 dny. Příčin neštěstí bylo hned několik. Rusové jako jasné viníky označili piloty. Podle zprávy už na běloruských hranicích dostali zprávu o špatném počasí a podmínkách pro přistání ve Smolensku. V den katastrofy zde byla mlha. Viditelnost byla asi jen 300 nebo 400 metrů.

Následovala série chybných rozhodnutí, která vyústila v tragédii. Posádka nereagovala na výzvy, že nemá ve Smolensku přistávat a že má letět na záložní letište v Minsku nebo v Moskvě. Letadlo vlastně vůbec nedostalo povolení ve Smolensku přistát. Posádka podle ruské zprávy navíc ani nereagovala na upozornění dispečerů ve Smolensku, že stroj je příliš nízko a klesá k zemi příliš rychle.

Video Polsko očekává zprávu o vyšetřování havárie
video

Polsko očekává zprávu o vyšetřování havárie

„Bezprostřední příčinou leteckého neštěstí se jeví to, že se posádka za nepříznivého počasí včas nerozhodla přeletět na záložní letiště. Letadlo klesalo v podmínkách, kdy nebylo vidět pozemní orientační body. Posádka náležitě nereagovala na varování systému včasné výstrahy (před srážkou se zemí). To vedlo ke katastrofě,“ řekla dnes šéfka ruské vyšetřovací komise Anodinová.

Některé ze závěrů vyšetřovací komise

  • Posádka nebyla dostatečně připravena na let na smolenské letiště. To zase nemělo navigační systém ILS usnadňující přistávání při omezené viditelnosti.
  • Posádka dostala opakovaně informace o tom, že ve Smolensku je špatné počasí.
  • Posádka se sama rozhodla přistát, kontrolní věž s tím souhlasila.
  • V kokpitu byly dvě osoby, které nepatřily k posádce.
  • Velitel posádky byl pod psychickým tlakem.
  • Není žádný záznam, z něhož by vyplývalo, že prezident Kaczyński nařídil přistání ve Smolensku.
  • Letadlo klesalo příliš prudce a rychle. Posádka nereagovala na signály varovného systému.
  • Žádná z chyb, jež vedly k leteckému neštěstí, neukazuje na zavinění ruské strany.

Piloti navíc podle komise byli ve stresu. „Očekávaná negativní reakce ´hlavního pasažéra´“ na doporučení nepřistávat „vyvinula psychický tlak na posádku a ovlivnila jejich rozhodnutí pokračovat v přistání,“ dodala Anodinová. Podle vyšetřovatelů byl při nehodě v kabině pilotů velitel polského vojenského letectva. V jeho krvi byl následně zjištěn alkohol, naměřili mu 0,6 promile.

Další příčinou je pak podle Rusů i to, že posádka údajně nebyla ani nejlépe vycvičena. Navigátor neseděl pět měsíců ve vládním letadle. Pilot nebyl vycvičen na přistávání v mimořádných povětrnostních podmínkách.

Letecký publicista Martin Velek dnes v rozhovoru pro ČT24 uvedl, že chyb se Poláci dopustili už při plánování samotné akce, když vůbec nepočítali s tím, že ve Smolensku nebude možné přistát, a bude tak nutné se do Katyně dopravit auty z jiného letiště.

Vyšetřování katastrofy se táhne už od dubna, kdy k nehodě došlo. Poláci měli přitom k dispozici jen málo informací o tom, jak k tragédii na ruském území došlo. Rusové Varšavě předali pouze záznamy z černých skříněk, s dalšími dokumenty otáleli. V srpnu proto polský premiér Donald Tusk požádal Moskvu o „vysvětlení“ zpoždění v předání dokumentů týkajících se příčin neštěstí.

Na vyšetřování nehody se podíleli i polští odborníci a Varšava si zpočátku pochvalovala ruskou vstřícnost. Později ale Varšava odmítla akceptovat první ruský návrh závěrečné zprávy. Polský premiér Donald Tusk vytkl dokumentu povrchnost, chyby a neopodstatněnosti některých závěrů. Zprávu o 210 stránkách vrátili Poláci s výhradami vyjádřenými na 148 stranách.

Kaczyński: Ta zpráva je žert

Podle zpravodaje ČT v Polsku bude zřejmě Varšava zprávu kritizovat i nyní, nehovoří se v ní totiž o podílu ruské strany. Poláci tvrdí, že letiště ve Smolensku nebylo v dobrém stavu. Není ani jasné, jakou roli při nehodě hráli ruští dispečeři. Dodnes Poláci nedostali záznamy hovoru mezi dispečery, podle Rusů se záhadně ztratily nebo byly smazány.

Právník rodin obětí letecké katastrofy považuje dnes předanou závěrečnou zprávu za skandální. Jaroslaw Kaczyński ji potom označil za žert. „Zpráva si z Polska dělá legraci,“ prohlásil. Dokument je podle něj jednostranný a bez důkazů svaluje vinu na Poláky. Zkritizoval také polského premiéra, který prý přenechal vyšetřování Rusům, a chce v parlamentu prosadit odmítnutí zprávy.

Po dnešním zveřejnění ruské zprávy o příčinách leteckého neštěstí se polský premiér Tusk rozhodl přerušit dovolenou a vrátit se do Varšavy. Ve čtvrtek se má sejít s prezidentem a připravit společné stanovisko ke zprávě. Jak uvedl varšavský zpravodaj ČT, ruská verze průběhu smolenské tragédie neukončí seriál spikleneckých teorií včetně plánovaného atentátu.

Polákům se zpráva nelíbí

Zprávu kritizovali i další představitelé. „Splnily se moje nejhorší předtuchy,“ uvedl Pawel Deresz, vdovec po levicové poslankyni Jolantě Szymankové-Dereszové. „Bál jsem se, že zpráva bude výčtem polských chyb, a to se i stalo,“ dodal. Výhrady k závěrům ruského vyšetřování má také Edmund Klich, polský zástupce u ruského Mezistátního leteckého výboru. Zpráva podle něho není kompletní. Rusové prý zamlčeli pravdu o tom, co dělali kontroloři na věži na smolenském letišti, kteří podle něj vydávali chybné pokyny. Nesouhlasí také s tvrzením, že kontroloři nebyli pod nátlakem. Tvrdí, že z materiálů, které má k dispozici polská strana, vyplývá, že byli v kontaktu s jakýmsi generálem.

Pawel Deresz, vdovec po levicové poslankyni Szymankové-Dereszové:

„Bál jsem se, že zpráva bude výčtem polských chyb, a to se i stalo.“

Podle odborníka na letectví Tomasze Hypkého je jedinou novou, senzační a pro Polsko nepříjemnou informací stav velitele vzdušných sil Andrzeje Blasika. Ruští vyšetřovatelé zjistili, že Blasik měl 0,6 promile alkoholu v krvi. Zastal se ho jiný letecký expert, Krzysztof Krawcewicz, který připomněl, že Blasik letadlo neřídil. Ani Deresz nevidí nic divného na tom, že si cestující dali skleničku.