I v Íránu se lyžuje – jde to ale ztuha

Teherán – Íránské lyžařské areály sice zažívají těžké časy, přesto zůstávají populární – a to přesto, že v zemi rostou ceny benzínu, plynu i základních potravin. Teherán musí navíc čelit rostoucím protivládním protestům. Zdražilo i lyžování. Íránci, kteří si to mohou dovolit, ale také turisté, se však od cesty do hor nedají odradit ani demonstracemi na cestě, ani vyššími výdaji za samotnou cestu. Provozovatelé sjezdovek si ovšem stěžují, že se sotva uživí.

Naplno se lyžuje pouhých 60 kilometrů severovýchodně od Teheránu. Permanentky se prodávají o čtvrtinu dráže než loni, za posledních deset let dokone zdražily osmkrát, stále se ale najdou lidé, kteří na to mají. „Cena zase není tak důležitá. Všichni milujeme tento sport a vlastně ani nemáme jinou zábavu. Takže sem hodlám dál jezdit,“ komentovala současnou situaci íránská kosmetička Jasaman Ziah.

Významnou vzpruhou pro íránské skiareály jsou také zahraniční turisté, kterým ani rychlé zdražování jízdenek vrásky nedělá. „Lyžování a chození po horách  je tady rozhodně levnější než jinde ve světě,“ podotkl Stephen Parker z Austrálie.

Permanentky na íránské sjezdovky jsou podobně drahé jako je tomu v případě menších českých skiareálů – den lyžování stojí v přepočtu asi 450 korun. Cenu však určuje stát, který má pod kontrolou 70 procent íránské ekonomiky, a pro provozovatele areálů nejsou tržby dostatečné. „Cena vůbec neodpovídá naším nákladům. Všechno hlavní vybavení musíme kupovat v Evropě v cizí měně,“ upozornil Ahmad Savoji, provozovatel skiareálu v pohoří Aborz.

Situace v Íránu je podle kritiků daleko horší, než vykazují oficiální čísla. Nezaměstnanost se vyhoupla nad 20 procent, stát zrušil dotace na základní potraviny, suroviny a služby. Nejchudší části obyvatelstva, ale i nižší střední vrstvy společnosti se tak stěží protloukají. Pro ně jsou sněhové radovánky nedosažitelné.