Arabský svět vyburcoval zoufalý čin jednoho Tunisana

Káhira - Plameny revoluce v arabských zemích zažehla malá jiskra. Symbolem odporu se stal tuniský pouliční obchodník Muhamed Buazízí, který se v prosinci zapálil na veřejnosti. Není první, kdo tímto způsobem protestoval proti politické zvůli, zatím ale rozhodně nejúspěšnější. Buazízí se stal během dvou měsíců legendou. Za tu nejvyšší cenu.

Šestadvacetiletý prodavač ovoce a zeleniny měl dost korupce a útlaku ze strany tuniských úřadů. Když mu policie už po několikáté zabavila vozík se zbožím, protože mu chybělo potřebné povolení, jeho trpělivost přetekla. Živitel osmičlenné rodiny se 17. prosince 2010 na náměstí v Sidi Bušídu upálil. Jeho smrt rozdmýchala oheň revoluce. „Díky němu povstal trpící a soužený lid. Jen se bojím, aby jeho oběť nepřišla vniveč a za chvíli se zase nevrátily staré pořádky,“ řekla matka upáleného.

Buazízího matka nevědomky naráží na úděl jeho předchůdců. Stejnou formou protestu jako mladý Tunisan se aktivisti snažili upozornit na závažné nepravosti i v minulosti. Jejich čin mnohdy výrazně otřásl veřejností. K požadovaným změnám ale příliš často nevedl.

První demonstrativní sebevraždu, o níž se okamžitě dozvěděl celý svět, spáchal mnich v Saigonu v červnu 1963, který chtěl sebeupálením poukázat na perzekuci buddhistů jihovietnamskou vládou. Následovali ho další, pronásledování ale ukončil až pozdější převrat.

Hořící živé pochodně se objevily i ve střední Evropě. Tu první zapálil Ryszard Siwiec 8. září 1968. Polil se rozpouštědlem a pak škrtl sirkou na varšavském stadionu. Protestoval tak proti účasti polské armády na invazi do Československa. Režimu se ale podařilo veřejnost přesvědčit, že šlo o nešťastnou náhodu.

Dcera upáleného Elzbieta Szabagová:

„Mluvil o Češích jako o bratrech. Pamatuji, že ho srpen 68 zasáhl, stále se ptal, proč to udělali, proč je přepadli.“

Probudit národ a pozvednout ho proti sovětské okupaci se pokusilo i pět lidí přímo v Československu. Nejznámějším je student Jan Palach, který se v lednu 1969 upálil v horní části Václavského náměstí. Jeho pohřeb se stal velkým tichým protestem proti přítomnosti sovětských vojáků.

Sebevraždy pokračovaly i na přelomu tisíciletí

Další vlna burcujících sebevražd přišla na přelomu tisíciletí. Na protest proti soudu s předákem kurdské separatistické strany Abdullahem Ocalanem se podpálili dva muži. Tribunál ale neobměkčili. Vstřícnosti se nedočkali ani členové zakázané čínské sekty Fa-lun-kung. Několik jejích členů se pokusilo hromadně upálit na náměstí Nebeského klidu v Pekingu. Čínské úřady hnutí dál potlačují.