Bezletová zóna nad Libyí by našla podporu, intervence ale ne

Tripolis – Islámské země sdružené v Organizaci islámské konference (OIC) jsou pro bezletovou zónu nad Libyí. Proti záměru západních států, o kterém se bude jednat v pátek v Bruselu, není ani Liga arabských států. Francie a Británie už pracují na rezoluci pro Radu bezpečnosti OSN, která by vznik bezletové zóny nařizovala. O vyhlášení bezletové zóny bude v pátek jednat na mimořádnm summitu i Evropská unie.

Zatímco bezletovou zónu arabské země podporují, na vojenské intervenci v Libyi se zatím neshodují. Podobný názor má i český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, podle kterého by neměly západní země vojensky zasahovat do dění v Libyi. 

Názor ministra zahraničí se shoduje s postojem prezidenta Václava Klause, který s vojenským zásahem Západu proti Kaddáfího jednotkám také nesouhlasí. Klaus bude zastupovat Česko na pátečním jednání NATO a představitelů sedmadvacítky, kde se bude situace na severu Afriky řešit. 

Ministři obrany USA, Kanady a 27 jejich evropských kolegů bude na téma letecké ochrany Libye jednat ve čtvrtek a v pátek. Evropští ministři zahraničí se sejdou ve čtvrtek, v pátek se pak bude konat summit EU. Zatím není jasné, zda bezletová zóna, o kterou usiluje Francie a Británie, projde u všech členů Rady bezpečnosti OSN, která může vydat příslušnou rezoluci. Rusko a Čína se zatím k takovým záměrům staví zdrženlivě. Stejně tak i Severoatlantická aliance. „Bezletová zóna je skutečně komplikovaná. Vyžaduje velké nasazení vojenské techniky. Taky předpokládám, že jakákoliv operace NATO by musela mít mandát OSN, zatím užití síly povolené nemáme,“ říká šéf NATO Anders Fogh Rasmussen.

Výzvy republikánů k přímé intervenci zatím odmítá i Bílý dům. Podle něj je nejdřív třeba stanovit důsledek takové intervence v pouštní a ropou bohaté rozlehlé Libyi.

Bezletové zóny v historii

Mezinárodní společenství zavedlo bezletovou zónu zatím dvakrát. V letech 1991 2003 to bylo nad Irákem. Po masakru kurdského a šíitského obyvatelstva v roce 1991 vyhlásily bezletovou zónu Spojené státy. Zóna měřila asi 50 tisíc čtverečních kilometrů, zahrnovala oblast od 36. rovnoběžky na sever. O rok později pak USA bezletovou zónu v Iráku ještě rozšířily, tentokrát od 32. rovnoběžky na jih. Zóny chránila letadla USA, Británie a Francie z leteckých základen v Saúdské Arábii a Kuvajtu. Zóny přestaly existovat na začátku války v Iráku v březnu 2003, oficiálně byly zrušeny po pádu režimu Saddáma Husajna 9. dubna 2003. 

V devadesátých letech také mezinárodní společenství rozhodlo o bezletové zóně v Bosně. V tomto případě to ale v říjnu roku 1992 odsouhlasila Rada bezpečnosti. Rezoluce však neopravňovala mezinárodní síly k použití síly. To zajistila až rezoluce Rady bezpečnosti č. 816 o operaci Odpeřený let z roku 1993. Od dubna 1993 pak stíhačky NATO hlídkovaly nad územím Bosny. Byla to první akce mimo hranice NATO v historii aliance. Zóna byla zrušena po ukončení války v Bosně na podzim 1995, do konce operace 20. prosince 1995 uskutečnila NATO přes 100 tisíc letů.

Izraelská firma vydělává na násilí v Libyi 

Podle egyptských zdrojů izraelská vojenská firma Global CST pomohla Muammaru Kaddáfímu při zásahu proti protivládním povstalcům. Firma vlastněná bývalým izraelským generálem údajně poskytla Kaddáfímu až 50 tisíc afrických žoldáků, aby mu pomohli potlačit povstání. Obchod podle všeho dokonce posvětila izraelská vláda. 

Manažer firmy se sešel se zástupci izraelské tajné služby a ministrem obrany Ehudem Barakem. Zástupci firmy poté, co dostali od izraelských úřadů povolení, jednali o obchodu za 5 miliard dolarů s Abdulahem Sanúsím, šéfem libyjské mezinárodní zpravodajské služby. 

Většina žoldáků, které si Kaddáfí zaplatil, pochází z Čadu. Jeden takový žoldák vyjde Kaddáfího na 2 tisíce dolarů za den. Vojáci přitom dostanou denně jen 100 dolarů, zbytek jde do kapsy firmě Global CST.