Poulsen v dokumentu tvrdí, že neexistuje jediný telefon na trhu, u kterého je zaručeno, že nebyl vyrobený ze vzácných kovů z oblastí konfliktů v Africe. Režisér proto vyrazil do Konga, aby tam natočil podmínky, ve kterých místní lidé, většinou dokonce ještě děti, v dolech na vzácné kovy pracují. „Vybírají si děti, protože ty mohou jít do těch nejužších tunelů, ta situace je tam příšerná,“ popisuje. „To, co jsem tam zažil, jsem neviděl nikdy předtím. Je to opravdová brána do pekla. To, jak tam děti každý den dřou v horku a stísněném prostoru, navíc s rizikem, že budou zavaleny,“ říká.
Režisér pokračuje: „Často tam ti kluci chodí o letních prázdninách, když není škola, aby si vydělali nějaké peníze na další školní rok. Musí platit desátky různým ozbrojeným skupinám, které ty doly ovládají.“ Dětská nucená práce tu tak podle Poulsena v podstatě financuje nejkrvavější válku od konce 2. světové války.
A právě na to dokument Krev v mobilech upozorňuje. Poulsen proto vyzývá k tomu, aby západní svět zakročil. Navrhuje, aby vlády přijaly zákony, které by znemožnily nákup nerostů. Problém je ale v tom, že tyto vzácné kovy jsou potřebné pro technologie, bez kterých se západní svět neobejde, a firmy vyrábějící mobily nebo třeba laptopy se zatím k tomuto problému staví zády.