Dana Drábová - 10 otázek k japonské elektrárně

Praha – Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová uklidňuje Čechy, že radiace z Fukušimy 1, která by mohla v rozmezí 14 dnů a měsíce dorazit do Česka, se zde objeví pouze ve stopovém množství. Katastrofa v jaderné elektrárně podle ní bude mít spíše lokální charakter, který výrazně neovlivní ani japonské sousedy, natož střední Evropu. Uvedla to v dnešním Hyde Parku. Přinášíme vám odpovědi na nejčastěji kladené otázky, které se v souvislosti s japonskou jadernou elektrárnou objevují.

Co se v elektrárně po vlně tsunami stalo?

Bloky přežily extrémní otřesy celkem v dobré kondici. To, co je přivedlo do problémů, byla ztráta záložních zdrojů napájení. Ty zlikvidovala 7,5 metru vysoká záplavová vlna, která o jeden metr překonala výši tsunami, na které byla Fukušima 1 projektovaná. K odstavení reaktorů ovšem došlo již v prvních zlomcích vteřin od začátku otřesů. „Reaktory byly odstaveny pomocí havarijních řídicích tyčí, které se automaticky zasunou do reaktoru a štěpnou reakci zastaví. A toto se v Japonsku navzdory otřesům povedlo,“ uvedla Dana Drábová v Hyde Parku ČT24.

Co se ve Fukušimě 1 děje nyní?

V jaderné elektrárně Fukušima 1 za využití mořské vody nadále probíhá chlazení reaktorů. „Když se zajistí chlazení, minimalizují se následky pro okolí. Druhá priorita je držet celistvost ochranné obálky,“ uvedla Drábová. Momentálně je voda vháněna do prostoru mezi ochrannými obálkami a obsahuje silné koncentrace boru, který by měl bezpečné odstavení zajišťovat. Podle Drábové je pravděpodobné, že vzhledem k vysokým teplotám v reaktoru se mořská voda rovnou odpařuje.

Protože je katastrofou postižená oblast bez elektrické energie, dodávají vodu do reaktorů požární systémy, které jediné mohou pohánět mobilní agregáty. Ty totiž nemají dostatečně silný výkon, aby mohly rozběhnout jiné systémy.

„Tepelný výkon klesá velmi pomalu, protože zbytkové teplo, které vytvářejí vzniklé produkty štěpení, se tam vytváří dlouhou dobu. Zajištění chlazení vyhořelého paliva musí trvat řádově desítky až stovky let,“ dodala předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

Hrozí v elektrárně roztavení jádra?

„Výrazné tavení paliva v reaktorech bohužel stále nemůžeme vyloučit, i když personál elektrárny dělá všechno možné, aby palivo chladil a tavení zabránil. I kdyby k tomuto nejhoršímu možnému scénáři došlo, že by se podstatná část paliva roztavila, dokonce i kdyby se protavila reaktorová nádoba a i kdyby následně selhaly ochranné obálky reaktoru, tak velmi vážné důsledky se nechají očekávat do vzdálenosti několika desítek kilometrů,“ odpovídá Drábová.

Jaké nebezpečí hrozí zaměstnancům elektrárny?

Z elektrárny bylo hned po výbuchu evakuováno 750 pracovníků. Na místě zůstává 50 lidí. „Dokud to jen trochu půjde, pracovníci budou střídáni tak, aby u nich dávky nedosáhly hodnot, které by je ohrozily na zdraví a na životě. Musíme si ale uvědomit, že podobně jako u hasičů je součástí povolání těchto lidí možnost situace, kdy budou muset v zájmu záchrany života a zdraví mnohem větší skupiny lidí svůj život obětovat,“ podotkla Drábová. Nejvyšší míra radiace, které byl zaměstnanec Fukušimy 1 podle dostupných informací vystaven, bylo 100 milisievertů. Za limit ozáření se v těchto případech považuje 200 milisievertů.

Proč stojí elektrárna u moře?

Po negativních historických zkušenostech s jadernou energií začali Japonci první elektrárnu tohoto typu stavět v roce 1961. První reaktor spustili o pět let později. Dnes je v Japonsku v 17 jaderných komplexech 55 reaktorů, které pokrývají 29 procent spotřeby elektřiny.

Umístění každé jaderné elektrárny je pečlivě plánované i s ohledem na geomorfologický profil místa. Lokace Fukušimy 1 u mořského pobřeží je motivována právě zdrojem vody. „V tomhle případě je jednodušeji zajištěno chlazení pro normální provoz a nemusí se budovat chladicí věže jako v Čechách, kde nemáme moře ani dostatečně velké řeky. Třeba Francie z tohoto důvodu staví jaderné elektrárny na pobřeží,“ uvedla Drábová.

Může se Fukušima 1 vrátit do provozu?

Nikoliv. „Reaktory jsou z hlediska dalšího provozu na odpis. Když už Japonci neměli jinou možnost, jak reaktory chladit, použili mořskou vodu, čímž je de facto zničili. Ve chvíli, kdy budou stabilizovány, tak se krok po kroku přistoupí k jejich likvidaci,“ řekla Drábová.

Jak dlouho potrvá likvidace havárie?

Podle Drábové potrvá likvidace havárie ve Fukušimě 1 desítky let. V roce 1979 došlo v Pensylvánii ve Spojených státech k havárii jaderné elektrárny Three Mile Island, kdy se částečně roztavilo jádro reaktoru a unikla radioaktivní voda. Silné radioaktivní záření proniklo do širokého okolí; jeden člověk zahynul a asi 100 lidí bylo hospitalizováno. Likvidace následků trvala do roku 2004, tedy 25 let. Nehoda ve Fukušimě je přitom podle Drábové v tuto chvíli již větší než ta v USA.

Jak dlouho vydrží radiace v atmosféře?

Koncentrace velmi rychle klesají se vzdáleností. Jak uvedla Drábová, záleží především na tom, do jaké výšky se radiace dostane a jaké radionuklidy to jsou. „V atmosféře ještě dneska měříme malá, zbytková množství Cesia 137 ze zkoušek jaderných zbraní, které proběhly v 60. letech, a Cesia 137, které tady máme v důsledku Černobylu. Ve chvíli, kdy se dostanou do globálnějšího proudění, mohu v atmosféře setrvat velmi dlouho,“ dodala.

Jak se dotkne katastrofa ve Fukušimě 1 Česka?

Uniklá radiace se Česka nedotkne nijak. „Důsledky v každém případě zůstanou omezeny na Japonsko, a to zejména na jeho severní část. I kdybychom tu za čtrnáct dní nebo měsíc něco z Fukušimy naměřili, tak to budou stopové hodnoty, které nás, Evropu, rozhodně neohrozí.“ zdůraznila Drábová s tím, že radiace ohrožující život a zdraví neovlivní ani japonské sousedy, výraznějšímu nebezpečí by totiž neměli být vystaveni ani obyvatelé Tokia, které je od Fukušimy vzdáleno 250 kilometrů.

Jaký je rozdíl mezi Černobylem a Fukušimou?

Exploze v Černobylu byly vyvolány velmi prudkým nárůstem výkonu, protože tam na rozdíl od Fukušimy nedošlo k zastavení štěpné řetězové reakce. I když se také jednalo o výbuchy páry a vodíku, jejich síla byla daleko větší. Dlouhotrvající požár v Černobylu byl způsobený hořením grafitu, který se v reaktoru typu Fukušimy nevyskytuje. „Podstatné ve Fukušimě je to, že situace se zhoršila až desítky hodin po odstavení reaktorů. Radiace velmi prudce klesá s časem, který uplyne od zastavení štěpné reakce. To je také velký rozdíl od Černobylu,“ informovala Drábová.