Japonsko připustilo černobylské řešení

Tokio - Nad poškozenou japonskou jadernou elektrárnou Fukušima 1 dnes opět ze tří reaktorů stoupal kouř. Pracovníci zařízení se nadále snaží chladit přehřáté reaktory a věří, že se jim podaří zapojit nové náhradní elektrické vedení. Podle amerických odborníků ale může chlazení trvat týdny. Tokio již připustilo, že v nejhorším scénáři může u problémových reaktorů dojít na „černobylské řešení“, které spočívá v zasypání reaktorů pískem a poté betonem.

„Uzavřít reaktory do betonu je možné. Ale naší prioritou je právě teď snaha je nejprve ochladit,“ řekl na tiskové konferenci jeden z činitelů společnosti Tepco, která elektrárnu provozuje. Podobně se vyjádřil i mluvčí japonského jaderného úřadu, podle něhož mají Japonci „černobylské řešení“ v povědomí.

Dnes znovu stoupal kouř, nebo pára z reaktorů 2, 3 a 4. Třetí reaktor, který je pravděpodobně v nejkritičtějším stavu, opět tisíci litry vody chladila vodní děla. Se shazováním vody na reaktor z vrtulníků se dnes nepočítá. Při čtvrtečních pokusech totiž dopadla většina vody mimo cíl.

Video Japonsko uctilo oběti zemětřesení
video

Japonsko uctilo oběti zemětřesení

Podle agentury DPA má být z vodních děl chlazen také čtvrtý a možná i první reaktor. Mluvčí japonské vlády Jukio Edano dnes zdůraznil, že stav prvního reaktoru je lepší než reaktorů 3 a 4. Také reaktory 5 a 6 by měly být poměrně stabilní.

Další úsilí napínají Japonci ke zprovoznění provizorního elektrického vedení, na něž by v první řadě chtěly napojit reaktory 1 a 2. Zatím podle firmy Tepco práce nepokračují tak rychle, jak doufali. Oba reaktory by ale mohly být připojeny během soboty. Reaktory 3 a 4 by do elektrické sítě mohly být zapojeny o den později. Zda se tím ale podaří obnovit činnost pump a chladicích systémů, není jasné, protože je mohlo poškodit zemětřesení a následná tsunami.

Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Jukijo Amano, který dnes přijel do Tokia, prohlásil, že Japonsko při snaze chladit reaktory bojuje s časem. Jeho pobočník Graham Andrew situaci v elektrárně označil za „poměrně stabilní“. Řekl, že zůstává velmi vážná, ale od čtvrtka se prý výrazně nezhoršila.

Amano o situaci hovořil s japonským premiérem Naoto Kanem, který slíbil, že o krizi v elektrárně zveřejní více informací. Japonské úřady byly v uplynulých dnech kritizovány za nedostatečnou sdílnost, pokud jde o nehodu ve Fukušimě 1.

Vítr vane radiaci nad Tichý oceán

Příznivý zůstává směr větru, který i nadále vane převážně směrem od elektrárny nad Tichý oceán. Zástupce Světové zdravotnické organizace (WHO) v Číně Michael O'Leary znovu ubezpečil, že radiace mimo areál Fukušimy 1 nepředstavuje bezprostřední riziko pro lidské zdraví.

Japonský úřad pro jadernou bezpečnost zvýšil dnes hodnocení nehody ve Fukušimě 1 ze čtvrtého na pátý stupeň sedmibodové škály MAAE. Stupeň číslo čtyři označuje „nehodu s místními dopady“, stupeň číslo pět pak „nehodu s dalekosáhlými dopady“.

Pátým stupněm byla hodnocena nehoda americké atomové elektrárny Three Mile Island v roce 1979. Někteří odborníci jsou ale přesvědčeni, že současná japonská krize je horší. Francouzský úřad pro jadernou bezpečnost (ASN) ji zařadil na stupeň číslo šest. Sedmého stupně dosáhla pouze katastrofa v Černobylu v roce 1986.

* INES 7 - VELMI TĚŽKÁ HAVÁRIE:
Černobyl (SSSR/Ukrajina), 26. dubna 1986
- Havárie a následný výbuch 0jednoho ze čtyř reaktorů jaderné elektrárny si přímo na místě a v následujících měsících vyžádaly několik desítek životů. Údaje o celkovém počtu lidí, kteří v souvislosti s případem onemocněli a zemřeli, se liší. Podle ukrajinského ministerstva zahraničí umřelo přes 125 000 lidí, naproti tomu zpráva Černobylského fóra z roku 2005 hovoří asi o 4000 obětech.
* INES 6 - TĚŽKÁ HAVÁRIE:
Kyštym (Čejlabinská oblast, SSSR), 29. září 1957 - Ve zpracovatelském závodě Majak poblíž města Ozersk vybuchla podzemní nádrž s vysoce radioaktivním odpadem. Příčinou exploze byla porucha na chladicím zařízení. Únik radioaktivity do ovzduší kontaminoval plochu více než 1000 kilometrů čtverečních a podle odhadů zasáhl statisíce lidí. Událost byla dlouho utajována, Moskva ji oficiálně přiznala a nahlásila Mezinárodní agentuře pro atomovou energii až v roce 1989.
* INES 5 - HAVÁRIE S RIZIKEM VNĚ ZAŘÍZENÍ:
Fukušima 1 (Japonsko), 18. března 2011 - Zemětřesení z 11. března o síle 09,0 stupně Richterovy škály vyvolalo desetimetrovou vlnu tsunami, jež vyřadila z provozu záložní chladicí systém v elektrárně Fukušima 1. Poté došlo v areálu k několika výbuchům vodíku a požárům. Palivové tyče i vyhořelé palivo v reaktorech se chladí mořskou vodou z vodních děl a zároveň se staví elektrické vedení k reaktorům, není ale jisté, zda se tím podaří obnovit činnost chladicích systémů, jež mohly být vlnou tsunami poškozeny.
Three Mile Island (Pensylvánie, USA), 28. března 1979 - V jaderné elektrárně Three Mile Island se částečně roztavilo jádro reaktoru a byl zaznamenán únik radioaktivity do okolí. Příčinou události byla závada na
pojistném ventilu primárního okruhu. Podle několika studií nepředstavoval únik radioaktivních plynů a páry zvýšené riziko pro obyvatele.
Windscale/Sellafield (Británie), 10. října 1957 - Při požáru grafitového reaktoru v závodu, jenž vyráběl plutonium pro britský vojenský jaderný program, uniklo do vzduchu značné množství radioaktivity. Odhaduje se, že v důsledku nehody podlehlo rakovině přes 200 osob.
* INES 4 - HAVÁRIE BEZ RIZIKA VNĚ ZAŘÍZENÍ:
Windscale/Sellafield (Británie), 26. září 1973 - Radioaktivní látky zamořily areál závodu na zpracování vyhořelého paliva.
Jaslovské Bohunice (Slovensko), 22. února 1977 - Před zavážením paliva 0do reaktoru elektrárny A1 dělníci nedbale vyčistili palivový článek od kuliček silikagelu, který během transportu sloužil k pohlcování vlhkosti. Přítomnost cizorodé látky způsobila přehřívání palivového souboru, jehož důsledkem bylo poškození reaktoru a následný průnik radioaktivity do primárního a některých částí sekundárního okruhu.
Saint-Laurent-des-Eaux (Francie), 13. března 1980 - Porucha na druhém bloku atomové elektrárny skončila částečným poškozením jádra reaktoru. K úniku radioaktivity nedošlo.
Buenos Aires (Argentina), 23. září 1983 - Kvůli porušení bezpečnostních pravidel při modifikaci aktivní zóny reaktoru RA-2 došlo k náhodnému výkyvu výkonu, který způsobil smrt operátora.
Tokaimura (Japonsko), 30. září 1999 - Nekontrolovaná řetězová reakce, kterou vyvolal chybný pracovní postup, vedla k ozáření zaměstnanců závodu na zpracování uranu; dva pracovníci zemřeli.