NATO se zapojí do libyjské akce a mělo by převzít hlavní roli

Brusel - Severoatlantická aliance se na základě rezoluce Rady bezpečnosti OSN zapojí do akcí proti režimu Muammara Kaddáfího. Zatím půjde o prosazování zbrojního embarga vůči Libyi. Operace začne zhruba do 24 hodin. Dohodla se na tom dnes Severoatlantická rada, tedy nejvyšší rozhodovací orgán NATO. O svém zapojení do akce začalo NATO jednat v neděli, jednání bylo ale několikrát přerušeno. Americký prezident Barack Obama po telefonickém rozhovoru se svým francouzským kolegou Nicolasem Sarkozym a britským premiérem Davidem Cameronem kromě toho oznámil, že NATO by mělo mít klíčovou roli při ochraně bezletové zóny nad Libyí. Přesun velících kompetencí směrem k NATO dnes v Moskvě potvrdil i americký ministr obrany Robert Gates.

Podle Washingtonu je NATO vzhledem ke své vyspělé velitelské struktuře plně schopno převzít operační i politickou kontrolu nad akcí spojenců v Libyi. Admirál Samuel Locklear, šéf amerických jednotek udržujících bezletovou zónu, prohlásil, že těsně spolupracuje s britskými a francouzskými partnery a že se ozbrojené síly 13 států blíží k účasti v libyjské misi.

Vůči Libyi už vojensky zasahuje koalice několika zemí, mezi nimiž jsou i někteří členové NATO, třeba Spojené státy či Francie. V minulých hodinách a dnech se hodně hovořilo o tom, zda by nemělo dozor či vedení nad operacemi převzít právě NATO. Rozhodnutí aliance znamená, že se do akce zapojí i Česká republika, byť asi jen nepřímo.

Video Reportáž Pavla Vondry a Jakuba Szántó
video

Reportáž Pavla Vondry a Jakuba Szántó

Paříž navrhla, aby zásahy v Libyi řídili ministři koaličních zemí

Francie navrhla členům mezinárodní koalice politickou platformu pro řízení vojenské operace, a to na úrovni ministrů zahraničí. Ministři zemí koalice, kterou tvoří kromě Francie například Británie, Spojené státy a Katar, i Ligy arabských států se setkají v nejbližších dnech, řekl francouzský ministr zahraničí Alain Juppé. Ujistil, že za tohoto politického řízení se budou samozřejmě využívat plánovací a intervenční kapacity NATO.

Otazník nad bezletovou zónou

Aliance během svého jednání kromě prosazování zbrojního embarga uvažovala i o tom, že by se zapojila do prosazování bezletové zóny nad Libyí. To je ale citlivější, a tudíž i problematičtější věc, nad níž zatím v alianci nepanuje shoda. Hlavní odpor zazníval v této věci v minulých dnech od Turecka.

Kromě toho doutná pod povrchem spor o to, kdo převezme velení po Američanech. Část spojenců prosazuje, aby se koordinace ujala právě aliance, část to odmítá. „NATO musí převzít koordinované velení. Poskytli jsme pro operaci naše základny, ale předpokládali jsme, že půjde o plán NATO,“ říká italský ministr zahraničí Franco Frattini. „Je třeba brát v potaz názor arabských zemí a z jejich vyjádření je jasné, že operace pod hlavičkou NATO nepřipadá v úvahu,“ namítá jeho francouzský kolega Alain Juppé.

Uplatňování zbrojního embarga by mělo v praxi znamenat nasazení aliančních plavidel rozmístěných ve Středozemním moři kolem libyjských vod. Jejich úkolem by pak bylo kontrolovat, zda do Libye někdo nezkouší pašovat zbraně, protože vůči této zemi platí zbrojní embargo. Použity by k tomu mohly být i vojenské prostředky. Podobně by navíc alianční letouny kontrolovaly přístup do libyjského vzdušného prostoru.

Česko se podle ministra obrany Alexandra Vondry vojenských operací NATO zatím nezúčastní. Považuje ale za výhodu, že Severoatlantická aliance bude mít nad akcemi dohled a operace bude mít díky NATO jasné velení. „Platí nadále náš zdrženlivější postoj. My se vojensky této fáze rozhodně neúčastníme, ale jsme rádi, že je to pod dohledem NATO a pod jeho velením, protože koneckonců budeme, předpokládám, mít více informací,“ uvedl Vondra.

Následky bojů v libyjském Benghází
Následky bojů v libyjském Benghází