Mnohým Polákům se před rokem zhroutil svět

Varšava - Mnohým Polákům se přesně před rokem zhroutil svět, řekl dnes polský prezident Bronislaw Komorowski během státních vzpomínkových akcí věnovaných prvnímu výročí letecké havárie u západoruského Smolensku. Zahynul při ní tehdejší polský prezident Lech Kaczyński, jeho manželka a dalších 94 lidí. Smolenská katastrofa Poláky během uplynulého roku rozdělila. Bratr tragicky zemřelého prezidenta a šéf polské opozice Jaroslaw Kaczyński i jeho sympatizanti se oficiálního smutečního shromáždění odmítli zúčastnit.

„U nás doma navždy zůstane prázdné místo u stolu a hrob se zapáleným světýlkem,“ uvedla při smutečním shromáždění na varšavském vojenském hřbitově Powonzki Jolanta Przewoźniková. Její muž stál v čele organizace pečující o válečné pomníky a hroby.

Památce všech obětí se přišel kromě prezidenta poklonit také premiér Donald Tusk, bývalý prezident Aleksander Kwaśniewski nebo šéf Evropského parlamentu Jerzy Buzek.

Před prezidentským palácem se mezitím shromáždilo několik tisíc lidí, stoupenců národně-konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslawa Kaczyńského. Přišli se státními vlajkami, modelem letadla, jež se před rokem zřítilo, transparenty, někteří rozdávají letáčky. Žádají například demisi kabinetu premiéra Tuska nebo jeho postavení před soud kvůli zradě státu.

Mají vládě za zlé, že hlavní vyšetřování katastrofy vede ruská strana. Mnozí z nich se domnívají, že nešlo o nehodu, ale o atentát, jenž mají na svědomí Rusové s tichým souhlasem Tuskovy vlády.

Rusko prý za nic nemůže - to Poláky pobouřilo

Polská delegace před rokem cestovala do Katyně nedaleko Smolensku, aby uctila památku tisíců Poláků, jež tam v roce 1940 povraždila tajná sovětská policie NKVD. Jde o místo, jež pro Poláky symbolizuje těžkou polsko-ruskou minulost. Sovětský svaz se dlouhá desetiletí nechtěl k masakru přiznat a dodnes odmítá uznat ho za genocidu a oběti rehabilitovat.

Před rokem se krátce před přistáním ve Smolensku letadlo s polským prezidentem zřítilo. V okolí letiště tehdy ležela hustá mlha. Ruští vyšetřovatelé postupně došli k závěru, že odpovědnost za havárii nese výhradně posádka polského letounu, ruská strana prý za nic nemůže. To Poláky pobouřilo, protože mají zásadní výhrady k tomu, jak pracovali dispečeři na smolenském letišti.

Zvon Zygmunt ohlašuje nejdůležitější události v dějinách

V 08:41 SELČ, tedy v době, kdy se před rokem letoun zřítil u smolenského letiště, se dnes na různých místech Polska rozezněly sirény, řidiči v autech troubili, lidé se zastavili k minutě ticha. Na některých domech se objevily polské vlajky se smuteční stužkou.

V katedrále krakovského hradu Wawel se dopoledne před mší rozezněl zvon Zygmunt, který ohlašuje jen státní svátky a nejdůležitější události v dějinách Polska. Na hrob svých rodičů, jenž se nachází v kryptě pod wawelskou katedrálou, přišla dcera manželů Kaczyńských Marta.

Rozdíly ve společnosti i politice přetrvaly

Pohřeb prezidentského páru na výsostném místě, kde leží polští králové a nejvýznamnější osobnosti polských dějin, loni vyvolal vlnu protestů. Už několik dnů po katastrofě se tak ukázalo, že rozdíly ve společnosti i mezi politiky přetrvaly.

Za poslední rok se spory mezi dvěma hlavními politickými tábory, liberálním kolem Občanské platformy premiéra Tuska a konzervativním spojeným s Kaczyńského PiS, ještě prohloubily. Smutek společně s Poláky spontánně prožívali také lidé v Rusku, vztahy obou zemí jsou ovšem stále komplikované.

Památka neštěstí také v pražském kostele sv. Jiljí

Lidé dnes uctili památku leteckého neštěstí u Smolensku také v pražském kostele sv. Jiljí. Mši v polštině vedl pražský arcibiskup Dominik Duka. Kostel sv. Jiljí v centru Prahy, v kterém sídlí od 90. let minulého století polská farnost, se dnes v poledne zcela zaplnil. Lidé obsadili všechny lavice a postávali i pod kůrem nebo v bočních uličkách. Mezi návštěvníky byly desítky Poláků včetně polského velvyslance Jana Pastwy a jeho manželky. Po celou dobu mše byla v kostele vyvěšena fotografie zesnulého prezidenta Kaczyńského a jeho manželky.

Duka v kázání připomněl, že se o polském neštěstí on i český prezident Václav Klaus dozvěděli během mše v pražské katedrále sv. Víta, při které byl uveden do úřadu pražského arcibiskupa. Vyjádřil solidaritu Polsku a připomněl společnou historii českého a polského státu.

Vydáno pod