Gagarinovské oslavy: Medaili má i „Slovák“ Remek

Moskva - První československý kosmonaut Vladimír Remek byl dnes v Moskvě spolu s dalšími ruskými i zahraničními kosmonauty vyznamenán u příležitosti 50. výročí startu prvního kosmonauta světa Jurije Gagarina. Od ruského prezidenta Dmitrije Medvěděva převzal medaili Za zásluhy o dobývání kosmu. Ceremonie se neobešla bez drobného faux pas, když byl Remek uveden jako zástupce Slovenska. V krátké řeči pak poděkoval za vyznamenání a dodal, že do kosmu letěl jako československý kosmonaut. Předtím také obdržel v horní komoře ruského parlamentu nově zřízený Řád Jurije Gagarina, který však není státním vyznamenáním.

Medvěděv na slavnostním zasedání v Kremlu udělil tři zlaté hvězdy Hrdiny Ruska současným ruským kosmonautům, ale vyznamenal také veterány dobývání kosmu včetně někdejších Gagarinových spolupracovníků či první sovětské kosmonautky Valentiny Těreškovové.

Vladimír Remek po převzetí medaile Za zásluhy o dobývání kosmu:

„Nesmírně si toho vážím… Ale určitě bychom se dnešního dne všichni rádi vyznamenání zbavili, kdyby mohl Gagarin zůstat s námi a vzpomínat na to, co bylo před 50 lety.“

„Odpracoval jsem to tenkrát před 33 lety za bývalou federaci, jak za Česko, tak za Slovensko. Ačkoliv jsem občanem ČR, letěl jsem za Československo. Počítal jsem se a vždy se budu počítat za československého kosmonauta,“ poznamenal později Remek, který při slavnosti v Kremlu postrádal svého partnera ve vesmírné lodi Alexeje Gubareva. Ten nedávno oslavil osmdesátiny a nyní je v nemocnici.

„Gagarin otevřel cestu do vesmíru. Kdyby nebyl jeho let, nikdy bychom se nedostali na Měsíc,“ prohlásil dnes při vyznamenávání kosmonautů v Kremlu Thomas Stafford, velitel letu Apollo 10 v roce 1969.

Medvěděv: Gagarinův let byl přelomem v dějinách

Medvěděv v dnešním televizním rozhovoru označil Gagarinův let za „naprosto revoluční událost“, která rozdělila světové dějiny „na to, co bylo před letem, a na to, co se stalo kosmickou érou“. Nehledě na další pokrok v kosmonautice od té doby, Gagarinův let se stal „základním mezníkem v rozvoji lidského génia“.

Dmitrij Medvěděv o Gagarinově letu:

„Jsem velice hrdý na to, že první krok učinil člověk z mé země.“

Rusko slavilo ve velkém stylu

Rusko slavilo výročí Gagarinova letu ve velkém stylu. Mrtvý hrdina je uctíván na pomnících, obrazovce, stříbrném plátně, stránkách novin, knih a komiksů, na medailích, známkách i prostřednictvím spousty výstav. Medvěděv se dnes také vypravil do střediska řízení vesmírných letů, kde pohovořil s posádkou Mezinárodní vesmírné stanice. „Bez kosmonautiky není budoucnost. Nikoliv náhodou kosmický průzkum patří mezi priority programu modernizace země,“ zdůraznil šéf Kremlu. Prozradil také, že si už jako kluk přál stát se kosmonautem. Moskevské oslavy večer završilo 50 dělostřeleckých salv.

Gagarin dodnes ztělesňuje někdejší sovětskou převahu v soutěžení se Spojenými státy o ovládnutí kosmu. Ale hrdost na minulé úspěchy se mísí i s pocity trpkosti, že současné Rusko v mnoha oblastech zaostává za světem a v kosmonautice i za sovětskými úspěchy.

Ruské vesmírné lodě, kterým letos ubude konkurence amerických raketoplánů, dosud startují z Bajkonuru v Kazachstánu, odkud se na oběžnou dráhu vydal i Gagarin. Za pronájem Rusko platí každý rok 117 milionů dolarů. V ruském kosmickém programu v posledních letech opět přibývá financí, ale více vynakládají i USA a také Evropská unie a Čína. Velkou část peněz navíc pohltí ruská účast na Mezinárodní vesmírné stanici, jen zbytek je určen na nové projekty. Ani družicový navigační systém Glonass, vyvíjený od poloviny 70. let, se až dosud nepodařilo dostat do stavu umožňujícího vážně konkurovat americkému systému GPS, ačkoliv do něj Moskva v Putinově éře investovala dvě miliardy dolarů.

Gagarinův let si připomněli i ve Varech

Vesmírnou cestu Jurije Gagarina si dnes dopoledne připomněly také desítky hostů na letišti v Karlových Varech, kde stojí socha prvního kosmonauta. Jedná se o jediný Gagarinův pomník v České republice.

Gagarin zřejmě zahynul ve snaze vyhnout se srážce se sondou

Více než 40 let utajovanou zprávu o vyšetřování Gagarinovy smrti Moskva zveřejnila až v předvečer výročí. Vyplývá z ní, že Gagarin zahynul v březnu 1968 nejspíše proto, že prudce manévroval se svým letounem, aby se vyhnul hrozící srážce s balonovou sondou. Přesto Gagarin dodnes ztělesňuje především někdejší sovětskou převahu v soutěžení se Spojenými státy o ovládnutí kosmu. Hrdost na minulé úspěchy se mísí i s pocity trpkosti, že současné Rusko v mnoha oblastech zaostává za světem a v kosmonautice i za sovětskými úspěchy.