Superlaser v Dolních Břežanech se otře i o černé díry

Dolní Břežany – Před vědou v Česku stojí jeden z nejvelkolepějších projektů - Evropské laserové centrum ELI (Extreme Light Infrastructure), podle některých tvrzení jde o téměř srovnatelný projekt se švýcarským CERNEM. Otevřít se mají nové cesty výzkumu biomateriálů, aplikovaných laserových technologií, ale možná dovolí vědcům odhalit i další záhady vesmíru. Největší fyzikální mozky z ČR i Evropy se budou sjíždět do zatím řadové vesnice na jižním kraji Prahy. Už za pět let to mají Dolní Břežany zcela proměnit.

Už za půl roku odstartuje na místě dnes stojícího polorozbořeného kravína stavba největšího výzkumného laserového centra v Evropě. Laser, vysoký jako letištní hala, v budoucnu zaměstná přes dvě stě padesát lidí. ELI se zároveň stane prvním existujícím nástrojem, který umožní ověření některých dosud tajemných hypotéz o fungování vesmíru. Extrémně intenzivní elektromagnetické impulzy umožní napodobit například podmínky v blízkosti horizontů černých děr.

„ELI je laser o výkonu světelného pulzu, který zatím v laboratorních podmínkách nebyl ve světě instalován a provozován,“ uvedl zmocněnec pro projekt ELI. Zájem postavit centrum na svém území projevily vedle České republiky také Velká Británie, Francie, Maďarsko nebo Rumunsko. Česko zvítězilo také proto, že s podobným projektem, byť v menším měřítku má dobrou zkušenost, s paprsky se již pracuje v laserovém centru PALS v budově Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Řada projektů, která před deseti lety začínala v PALS, vstoupí do další fáze právě s vybudováním centra v Dolních Břežanech.

„V centru v Dolních Břežanech bude laser, který přesto, že bude kompaktnější, bude fyzicky rozměrnější, bude vytvářet kratší světelné pulzy, daleko intenzivnější několiktisíckrát, a především bude určen pro větší spektrum základního výzkumu a rovněž pro některé technické aplikace a jejich vývoj,“ řekl pro ČT Bedřich Rus z Fyzikálního ústavu AV ČR.

Vědec Daniel Kamer:

„Když se staví na pískovišti hrad, nejzajímavější je jeho stavění, a fáze poté už je zase něco hodně jiného. Teď se musí udělat výzkum tenkých vrstev, které musí odolat těm ohromným laserovým pulzům, protože pokud se to nepodaří, pak laser nemůže procházet naší optikou.“

Laser PALS ve Fyzikálním ústavu drží dosud korunu největšího laseru v Česku, patří k šesti největším evropským laserům. Proti ELI je nejen malý, ale i poměrně zastaralý. „Jde o laser velice spolehlivý, je to technologie druhé poloviny 80. let až začátku 90. let. Nastal čas se obrátit k technologiím 21. století, a to je právě smyslem toho projektu ELI,“ dodal fyzik Bedřich Rus. Mimořádnost projektu dokazuje také fakt, že přitáhl ze zahraničí zpět do Česka celou řadu úspěšných vědců. Jeden z nich Daniel Kamer se vrátil rovnou ze švýcarského CERNU. Stejně jako kdysi CERN posouvá i ELI dosavadní hranice možného. Největší výzvou je prý samotné budování centra.

Základní podmínkou čerpání Evropských finančních prostředků je, že v roce 2015 musí být vše dostavěno. V tu chvíli se rozběhne celá řada projektů, na kterých budou pracovat vědci z celé Evropy. „Byl bych velice rád, kdyby se realizoval především projekt vývoje technologie kompaktní terapie pro lékařské účely. Například protonová nebo iontová terapie, která, kdyby se všechno povedlo, by vedla k realizaci kompaktního zařízení, umístitelného do nemocnice a znamenalo by to výrazný kvalitativní krok při léčení onkologických nemocí a podobně,“ zdůrazňuje Bedřich Rus.