Libyjští povstalci chtějí miliardy dolarů

Tripolis - Libyjští vzbouřenci chtějí od Západu půjčit dvě až tři miliardy dolarů (asi 32 až 49 miliard korun), aby mohli pokračovat v bojích proti režimu Muammara Kaddáfího a spravovat dobytá území. Ručit chtějí zmrazeným libyjským státním majetkem v zahraničí. Prohlásil to dnes šéf finančního výboru libyjské vzbouřenecké rady Alí Tarhúní. Povstalci vznesli požadavek na půjčku dva dny před plánovanou schůzkou takzvané kontaktní skupiny k Libyi, na níž by se o financování povstalců mohlo jednat.

Vzbouřenci ovládají východ země, po dvou měsících bojů však hrozí, že jim dojdou peníze. Podle Tarhúního se náklady povstalců pohybují mezi 50 a 100 miliony libyjských dínárů denně (asi 670 milionů a 1,3 miliardy korun). „Hotovost, kterou na území máme, nám při této rychlosti umožní pokračovat s nejvyšší pravděpodobností tři, nejvýše čtyři týdny,“ řekl Tarhúní ve východolibyjském Benghází. Doufá, že Francie, Itálie a USA zvýší hranice úvěru a povstalci do týdne až deseti dnů dostanou peníze.

V Římě se chystá schůzka k Libyi

Kontaktní skupina k Libyi složená z představitelů západních a blízkovýchodních zemí a mezinárodních organizací se má sejít ve čtvrtek v Římě. Podle analytiků je však uvolnění zmrazeného majetku a jeho svěření do rukou povstalců složitý proces, ve kterém hrozí právní komplikace.

Povstalci počítali, že peníze získají z vývozu ropy z východolibyjských nalezišť. Po útocích na ropná pole se však produkce zastavila a rebelové se podle dalšího dnešního oznámení chtějí soustředit na ochranu nalezišť spíše než na obnovení výroby. O dalších půjčkách jednají prý také se Spojenými arabskými emiráty a Katarem, 177 milionů dolarů jim údajně slíbil půjčit Kuvajt.

Tlak na libyjského vůdce dnes zvýšilo Turecko, které s Kaddáfím dosud udržovalo dobré vztahy. Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan prohlásil, že Kaddáfí dal „krvi, slzám a tlaku“ na vlastní lid přednost před jeho voláním po změnách a musí okamžitě odstoupit.