Obama rozhodl: Snímky mrtvého Usámy neukážeme

Brusel/Islámábád – Americký prezident Barack Obama rozhodl, že USA nezveřejní fotografie mrtvého Usámy bin Ládina. Možnost ukázat světu snímky zastřeleného vůdce al-Káidy Bílý dům zvažoval, aby umlčel všechny pochyby, které se kolem jeho smrti vyrojily: ať už jde o podezření, že útok byl zinscenován, nebo o výtky, že zásah nebyl v souladu s mezinárodním právem. Americkou operaci ke zlikvidování nejhledanějšího teroristy označil dnes za opodstatněnou generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. Zároveň zdůraznil, že Pákistán musí zlepšit mezinárodní spolupráci v boji proti terorismu. Pákistán se ale brání nařčení, že věděl o bin Ládinově úkrytu ve svém vnitrozemí, a vinu svaluje na selhání zpravodajských služeb celého světa.

„Rozhodujícím faktem je, že zakladatel al-Káidy je odpovědný za smrt tisíců nevinných lidí. A já si myslím, že vést proti němu operaci bylo opodstatněné,“ řekl Rasmussen na tiskové konferenci v bruselském sídle NATO. Vyjádřil naději, že úspěšná operace povede i ke zničení jeho sítě, která podle něj patří k nejnebezpečnějším teroristickým sítím na světě. Dodal, že smrt teroristického vůdce nezmění podobu spojenecké mise v Afghánistánu.

Pákistán zveřejnil podrobnosti ze zásahu

Video USA nezveřejní Usámovy fotografie
video

USA nezveřejní Usámovy fotografie

Jak uvedl z místa zásahu zpravodaj ČT Tomáš Etzler, pákistánské tajné služby zveřejnily podrobnosti o tom, kdo přesně byl s bin Ládinem v budově v pákistánském Abbottábádu během útoku amerického komanda. Bylo tam osm až devět dětí, jedním z nich byla 12letá bin Ládinova dcera. Existují dohady o tom, že některé z dalších dětí mohly být jeho vnoučaty. Byly tam i dvě ženy: jedna z nich byla nejmladší bin Ládinova manželka, 29letá Jemenka, která se vrhla na členy komanda a byla postřelena do nohy. Kromě toho byli zabiti čtyři muži: dva Usámovi bratři a jeden jeho syn; totožnost čtvrtého muže není známa. USA kromě toho důrazně popřely pákistánskou informaci, že z objektu kromě bin Ládina odvezlo komando ještě jedno mrtvé tělo. Pákistánské úřady prohlásily, že každý, kdo útok přežil, a není pákistánské národnosti, bude po ukončení vyšetřování deportován.

Spojené státy v úterý připustily, že o operaci proti bin Ládinovi nedaleko Islámábádu neinformovaly Pákistán z obavy, že by Pákistánci mohli šéfovi al-Káidy připravovaný zásah komanda prozradit. Pákistánský premiér Júsuf Ráza Gílání dnes vyzval Západ, aby nevysílal podobné „negativní poselství“ týkající se jeho země. Prohlásil rovněž, že přítomnost bin Ládina v jeho zemi svědčí o neúspěchu zpravodajských služeb ve světě, včetně USA. Zdůraznil, že Pákistán bojuje proti teroristům, ale potřebuje pomoc celého světa, aby mohl terorismus na svém území porazit.

Někteří američtí činitelé říkají, že Pákistán je dobrým partnerem. Přesto roste tlak na zastavení obří americké finanční pomoci této zemi. „Nemůžete žádat Kongres o tři miliardy dolarů pro Pákistán po tom všem, co se stalo,“ říká například Peter King, republikánský předseda Výboru pro vnitřní bezpečnost v Kongresu.

USA nezveřejní snímky zastřeleného Usámy

Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillayová v úterý požádala Spojené státy, aby zveřejnily podrobnosti o okolnostech, za jakých nejhledanější terorista světa zemřel. Podle pozorovatelů tak reagovala na tlak organizací na ochranu lidských práv, které zabití neozbrojeného teroristy považují za porušení lidských práv. Americký ministr spravedlnosti Eric Holder dnes prohlásil, že pro USA šlo v rámci ochrany jejich národních zájmů o akt sebeobrany. Podle Holdera byl bin Ládin legitimní vojenský cíl. „Kdyby se vzdal, kdyby se pokusil vzdát, myslím, že bychom to samozřejmě museli přijmout. Nic ale nenaznačovalo, že to chtěl udělat, takže jeho zabití bylo přiměřené,“ dodal Holder.

Svět a veřejnost také žádají důkazy, jestli je Usáma opravdu po smrti. Bílý dům ale nakonec rozhodl, že fotografii zastřeleného teroristy nezveřejní.

Leon Panetta, šéf CIA:

„Fotografie bin Ládina jsou bohužel takové, že by mohly vyvolat pomstu - nejen ze strany al-Káidy - a inspirovat k dalším akcím proti nám. A právě toho se obáváme.“

Washington již dříve uvedl, že se obává reakce veřejnosti na fotografie, jež jsou podle něj odpudivé. Příslušníci zvláštního amerického komanda, které teroristu usmrtilo, ho mimo jiné střelili nad levé oko.

„Odebrali jsme vzorek DNA a provedli jsme testy. Není pochyb o tom, že jsme zabili Usámu bin Ládina. Považujeme za důležité zajistit, aby po světě nekolovaly velmi názorné fotografie někoho, kdo byl střelen do hlavy, a podněcovaly další násilí anebo sloužily jako nástroj propagandy. Takoví nejsme. Nepředvádíme takové věci jako trofeje,“ řekl Obama. Dodal, že lidé na celém světě jsou rádi, že terorista je pryč. Zveřejnění fotografií je podle něj také v rozporu s americkými bezpečnostními zájmy. Samotné fotografie by podle něj stejně nepřesvědčily ty, kdo pochybují. Členové al-Káidy ale moc dobře vědí, že bin Ládin je mrtvý, uvedl prezident.

Barack Obama:

„Skutečnost je taková, že bin Ládina už po této zemi chodit neuvidíte.“

Reuters zveřejnil snímky ze zásahu

Obamovo rozhodnutí ale má i své kritiky. Například podle bývalé aljašské guvernérky a možné uchazečky o republikánskou nominaci na prezidentský úřad Sarah Palinové by se fotografie měla ukázat jako varování pro další, kteří by chtěli usilovat o zničení Ameriky. Zveřejnění fotografií požadovali také někteří pozůstalí po obětech teroristických útoků z 11. září - v naději, že jim to konečně pomůže vyrovnat se se ztrátou blízkých.

Agentura Reuters dnes nicméně zveřejnila snímky pocházející z doby bezprostředně po americké akci. Jsou na nich vidět tři mrtví a silně zakrvácení muži. Na fotografiích jsou také vidět trosky jedné americké helikoptéry, která při misi selhala.

Bin Ládinovo sídlo vydalo spoustu dokumentů, které agenti zkoumají

Při útoku na Usámův úkryt získaly USA pět jeho počítačů, deset pevných disků, kolem stovky dalších úložných médií (DVD či flash disk) a spoustu papírových dokumentů. Americké zpravodajské služby nyní úlovek zkoumají. CIA také hledá stopy, které by ji dovedly k úkrytu dvojky teroristické organizace, Egypťana Ajmána Zavahrího. Služba již provedla předběžnou analýzu zabavených nosičů dat. Z dlouhodobého pohledu by mohl být podle zástupců tajných služeb zisk nových údajů důležitější než samotné usmrcení bin Ládina.

Vyšlo taky najevo, že šéf al-Káidy měl v době smrti v oděvu zašitá dvě telefonní čísla a 500 eur pro případ, že by musel rychle prchnout.

Vědci už před třemi lety tušili, kde se Usáma skrývá

Bin Ládin byl dopaden v sídle v pákistánském Abbottábádu. Tým geografa losangelské univerzity Thomase Gillespieho přitom už v roce 2008 vypracoval studii, která určila Abbottábád jako jeden z nejpravděpodobnějších Usámových úkrytů. Studie, zveřejněná v roce 2009, jako bin Ládinovo útočiště přiřazuje Abbottábádu šanci 88,9 procenta. Stejná práce ale dává 95procentní šanci Paračinaru na pákistánském kmenovém území Kurram nedaleko afghánské hranice.

Gillespieův tým pracoval s předpokladem, že zřejmě spíše než v nějaké jeskyni v odlehlé venkovské oblasti žije bin Ládin v městském sídle, protože lidé z regionů s menší hustotou obyvatel by si spíše uprchlíka všimli. Odborníci dále stanovili, že rezidence bude mít zajištěné dodávky elektrické energie a že pozemek bude zabezpečen vysokými zdmi. Paračinar poté dostal přednost, protože je zde zajištěn přístup k lékařské péči. Gillespieova skupina dokonce na základě satelitních snímků města vybrala tři opevněné objekty, které modelu odpovídaly.

Apačové chtějí omluvu

Vedoucí představitel kmene Apačů Jeff Houser vyzval Obamu k oficiální omluvě za to, že komando, které zlikvidovalo Usámu, pro něj používalo kódové označení Geronimo. Jde totiž o jméno slavného náčelníka Apačů, který žil koncem 19. století. Srovnávat Geronima či jinou významnou indiánskou osobnost s „masovým vrahem a zbabělým teroristou“ je podle Housera bolestné a urážlivé.

Obama navštíví Ground Zero

Obama ve čtvrtek navštíví místo, kde v New Yorku stávaly mrakodrapy Světového obchodního centra zničené teroristickými útoky z 11. září 2001. Na vzpomínkovou akci pozval také bývalého prezidenta George Bushe, který ale pozvání odmítl, protože chce prý nadále zůstat mimo hlavní dění.