Poprvé severního pólu dosáhli polárníci vzducholodí

Arktida - Navzdory dodnes trvajícím pochybnostem o prvenství na severním pólu, kterého mohly dosáhnout již předchozí výpravy, je dnes prvenství všeobecně přisuzováno mezinárodnímu týmu ve vzducholodi Norge, který pólu dosáhl 12. května 1926. Dlouhá léta bylo datum D - dosažení severního pólu - 6. dubna 1909, kdy jej dosáhl Robert Edwin Peary. Ovšem ve světle pozdějších výprav k pólu se Pearyho prvenství stalo pochybným. Času, který údajně potřeboval k pěšímu přesunu, se nepodařilo dosáhnout ani novodobým sportovním expedicím podporovaným ze vzduchu a používajícím nejmodernější prostředky.

Jako zajímavá perlička může znít, že New York Times, list, který zprávu na základě Pearyho telegramu jako první otiskl, o osmdesát let později - v roce 1988 - přinesl omluvu, ve které mj. píše: „V dobré vůli a vzhledem k Pearyho dobré pověsti naši redaktoři o dobytí severního pólu vůbec nepochybovali.“ Prvenství je tak dnes zpravidla připisováno právě posádce Norge, neboť přelet byl zdokumentován a nelze jej zpochybnit. Podrobnější informace na serveru Horolezecká abeceda.

Po řadě pokusů o proniknutí k severnímu pólu se ve dvacátých letech minulého století začalo vážně uvažovat o letecké cestě. U zrodu této myšlenky stál norský polárník Roald Amundsen, který společně s Američanem Lincolnem Ellsworthnem podnikl první vážný pokus o přelet pólu v květnu 1925. Tehdy vzlétli spolu s dalšími čtyřmi muži ze Špicberků na dvou létajících člunech Dornier Wal - pólu však nedosáhli.

Druhý pokus podnikli členové americké expedice Richarda Byrda a Floyda Benneta, kteří se chystali dosáhnout pólu v dubnu až květnu roku 1926, tedy ve stejné době, kdy se na svůj druhý pokus chystala i dvojice Amundsen a Ellsworth, kteří k sobě přibrali italského leteckého konstruktéra Umberta Nobileho. Díky němu měla výprava k dispozici vzducholoď N1, známou jako Norge. Tato druhá letecká Amundsenova expedice byla konečně nezpochybnitelně úspěšná, severní pól přeletěla na cestě z Evropy do Ameriky. O dva dny později se však na základnu na Špicberkách vrátili rovněž členové Byrdovy expedice, kteří měli pólu dosáhnout již 9. května. Američané však nedokázali předložit hodnověrné důkazy. 

Prvním, kdo se opravdu vydal k pólu, měl být roku 1827 britský polárník William Parry Hecl, který se neúspěšně pokusil na sever prorazit na saních tažených soby ze Špicberků. V roce 1845 v Arktidě zmizela další britská expedice, vedená Johnem Franklinem. Tragický osud výpravy tehdy vyvolal snahy, které měly vést k nalezení zmizelých polárníků, což přineslo řadu nových poznatků i zkušeností. Dobytí severního pólu se tak postupně stávalo předmětem závodění a začíná být patrný začátek tvrdého soupeření mezi Američany a „zbytkem světa“, které později vyvrcholí v soupeření americko-severské, resp. americko-norské.

Vzducholoď Norge
Zdroj: www.horolezeckaabeceda.cz