Ahmadínežád: Zabití Usámy bylo součástí předvolební kampaně v USA

Teherán – Spojené státy Usámu bin Ládina delší dobu věznily a jeho zabití načasovaly tak, aby zajistily znovuzvolení Baracka Obamy do prezidentské funkce. Nyní se Washington snaží, aby mrtvého vůdce al-Káidy nahradil někým jiným, aby mohl zdůvodnit svou vojenskou přítomnost v Afghánistánu a Iráku. S touto verzí příběhu zabití šéfa teroristické sítě al-Káida přišel íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád v rozhovoru pro íránskou státní televizi.

„Mám přesné informace, že před tím, než bin Ládina zabili, ho nějakou dobu už Američané zadržovali,“ řekl íránský prezident. Zdroj svých informací neprozradil. „Usáma jejich vinou onemocněl, zabili ho během nemoci,“ upřesnil svou verzi událostí. Dodal, že o tomto postupu kvůli americkým volbám rozhodl prezident Obama. „Udělal to z vnitropolitických důvodů, jinými slovy zabili ho proto, aby zajistili Obamovo znovuzvolení,“ řekl Ahmadínežád. Nyní se podle něj Washington snaží, aby mrtvého vůdce al-Káidy nahradil někým jiným.

Teherán oficiálně reagoval na usmrcení šéfa al-Káidy prohlášením, že Západ si vyrobil jen nové zdůvodnění pro svou vojenskou přítomnost v Afghánistánu a Iráku. Spojené státy často Írán obviňují, že s al-Káidou spolupracuje. Teherán zase připomíná, že Spojené státy vyzbrojovaly afghánské povstalce při jejich bojích proti sovětské okupaci, do nichž se zapojil i bin Ládin.

Ahmadínežád vyzývá k jednání o jaderném programu

Ahmadínežád v rozhovoru vyjádřil také ochotu své země jednat o sporných jaderných otázkách. „Nejlepším řešením je spolupráce,“ řekl prezident. „Doufáme, že při příštích jednáních se Západem, pokud se uskuteční, dospějeme k rychlým výsledkům.“ Ahmadínežád zároveň kritizoval západní státy, že nereagovaly na jeho květnový dopis, v němž vyzýval k obnovení dialogu.

Dopis, který íránský prezident adresoval ministryni zahraničí EU Catherine Ashtonové, podle mluvčího EU neobsahoval „nic nového“. Proto podle mluvčího není nutné, aby se uskutečnila další schůzka Íránu se skupinou pět plus jedna, tedy za účasti pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN a Německa. „S překvapením jsem se dozvěděl, že Ashtonová zaujala odmítavé stanovisko,“ řekl Ahmadínežád. „Možná očekává, že místo dialogu prostě akceptujeme její názory. To ale není dialog, to je diktát,“ dodal.

Pokusy obnovit rozhovory o sporném íránském jaderném programu prozatím skončily neúspěchem. Zatímco členové RB OSN a Německo se chtějí soustředit na íránské jaderné plány, Teherán navrhuje zahrnout do diskuse širší problémy globální bezpečnosti, odzbrojení a práva států na mírové využití jaderné energie.

Protesty proti zabití bin Ládina
Zdroj: ČTK/AP