Boj o přistání na Měsíci nakonec vyhrály Spojené státy

Washington – Nejenže spolu USA se Sovětským svazem bojovaly ve studené válce ve druhé polovině 20. století, oba státy spolu soupeřily i v dobývání vesmíru. V něm měla zprvu navrch Moskva, když vyslala první družici na oběžnou dráhu, v dubnu 1961 dokonce vyslala do kosmu prvního člověka. Krátce nato vytyčil americký prezident John Fitzgerald Kennedy pro svou zemi smělý cíl - do konce dekády dostat člověka na Měsíc. Právě 25. května 1961 přednesl Kennedy jeden ze svých nejslavnějších projevů - prohlásil, že Američané přistanou do konce desetiletí na povrchu Měsíce a bezpečně se vrátí zpět na Zemi.

To se skutečně podařilo a v červenci 1969 otiskli jako první své stopy v měsíčním prachu Neil Armstrong a Edwin Aldrin. Sám Kennedy se splnění svého snu nedočkal. Jeho život v listopadu 1963 předčasně ukončila série výstřelů z pušky atentátníka Lee Harvey Oswalda. Kennedymu bylo 46 let.

Kennedy odstartoval program Apollo, který je dodnes největším úspěchem amerického vesmírného programu. Díky tomuto ambicióznímu projektu se v letech 1969 až 1972 na Měsíc podívalo dvanáct amerických astronautů. O dobývání vesmíru se v USA usilovně snažili od konce druhé světové války, na rozdíl od Sovětů však jejich výzkumu chybělo jednotné vedení. Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) totiž začal fungovat až v roce 1958, zprvu musel dohánět náskok Moskvy. 

Ani program Apollo se však neobešel bez obětí, ještě před prvním zkušebním letem lodě Apollo 1 totiž zahynuli během cvičné simulace astronauti Virgil Grissom, Edward White a Roger Chaffee poté, co kvůli zkratu zachvátil kosmickou loď požár. Plánované lety Apolla 1, 2 a 3 se kvůli nehodě nekonaly a pokračovaly jen další testy bez lidských posádek. Důležitý krok k cestě na Měsíc podniklo Apollo 8, které se v prosinci 1968 jako první dostalo na oběžnou dráhu Měsíce. Frank Borman, William Anders a James Lovell, kteří byli na jeho palubě, se tak jako první lidé dostali mimo oběžnou dráhu Země a jako první na světě spatřili na vlastní oči odvrácenou stranu Měsíce. Ten desetkrát obletěli, zaslali domů vánoční poselství a vrátili se na Zemi. 

Armstrong vstoupil na povrch Měsíce jako první

Dne 16. července 1969 odstartovalo z Floridy Apollo 11, na oběžné dráze kolem Měsíce se loď rozdělila na dvě části - ve velitelské části zůstal na orbitu Michael Collins a Armstrong a Aldrin v měsíčním modulu přistáli na luně. Šest a půl hodiny po dosednutí vystoupil jako první na měsíční povrch Armstrong, který pronesl onu památnou větu: „Je to malý krok pro člověka a velký skok pro lidstvo.“ Oba muži strávili na Měsíci 21 a půl hodiny, instalovali tam vědecké přístroje a nasbírali dvaadvacet kilogramů hornin.

Po této světové události následovalo ještě šest expedic Apolla, z nichž jen jedna nebyla úspěšná. Více než třicet let nato, v roce 2004, rozhodl americký prezident George Bush, že se američtí astronauti do roku 2020 na Měsíci pokusí znovu přistát a vybudují tam stálou základnu. Tento projekt ale prezident Barack Obama loni zrušil a oznámil program, během něhož by se američtí astronauti mimo jiné ještě za jeho života, někdy po roce 2030, mohli podívat na oběžnou dráhu Marsu.

Na palubě Apolla 11
Na palubě Apolla 11