Říhová: Bakterie se do Hamburku mohla dostat ze zemí třetího světa

Praha/Berlín - Evropa je v posledních dnech zastrašena nebezpečným působením střevní bakterie Escherichia coli, která má na svědomí už 22 mrtvých a zhruba tři tisíce nakažených. Odborníci proto urputně hledají účinný lék proti zmutované formě bakterie E. coli, ale také zdroj nákazy. Podle mikrobioložky a imunoložky Blanky Říhové, bývalé ředitelky Mikrobiologického ústavu AV ČR, je možné, že se nákaza rozšířila do Německa a následně i do dalších evropských zemí z hamburského přístavu, kam se mohla dostat lodí ze zemí třetího světa.

„Hamburk je přeci obrovská loděnice a my víme, že v zemích třetího světa podobné, neříkám, že stejné, bakterie už jsou a jsou dokonce vakcíny proti nim, které se podávají,“ uvedla Říhová v Otázkách Václava Moravce. Zároveň dodala, že pokud se bakterie, na kterou může být populace zemí třetího světa resistentní, dostane do Evropy, může být mnohem nebezpečnější než v místě svého vzniku. Říhová současně postup tamních úřadů, kterým se nedaří nalézt zdroj infekce, považuje za selhání.

Blanka Říhová, imunoložka a mikrobioložka

„Je to tak závažná infekce, že bych to považovala za selhání orgánů, které se podílejí na tom, aby zjistily, kde to vzniklo.“

Video Otázky Václava Moravce
video

Otázky Václava Moravce

Právě nová forma E. coli a s ní spojená rezistence je hlavním tématem, které nyní lékaři a další odborníci řeší. Bakterie vzniklá mutací dvou známých kmenů zatím odolává léčbě a není jasné, kdy se epidemii zejména v Německu podaří dostat pod kontrolu.

Němci vytáhli navzdory rizikům na E. coli antibiotika

Němečtí doktoři se nyní navzdory doporučením Světové zdravotnické organizace (WHO) i německého ministerstva zdravotnictví snaží pacienty léčit antibiotiky nebo monoklonálními protilátkami proti dosud známým formám bakterie. Zdravotníky k přehodnocení postupu při léčbě krvácivého průjmu přimělo zjištění, že jiné tradiční a doporučované prostředky prostě ke zlepšení stavu pacientů postižených vysoce agresivním kmenem bakterie E. coli nevedou.

Jedním z případů, ve kterém antibiotika pomohla, je pacientka Nicoletta Pabstová z Hamburku, odkud se nákaza rozšířila. V nemocnici Asklepios ji přijali kvůli vnitřnímu krvácení. Musela být na kapačkách a lékař jí nasadil antibiotika. Rozhodl se tak proto, že to, co se dosud od vypuknutí nákazy používalo, nemělo valného účinku. „Když se začala rychle uzdravovat, povzbudilo mě to k tomu, abych zkoušel antibiotika také na dalších pacientech,“ podotkl lélař Fridrich Hagenmüller.

Zdravotní stav Pabstové se začal zlepšovat dva dny poté, co dostala první dávku antibiotik. Po týdenní hospitalizaci byla propuštěna domů. Příčina nakažení, o níž se tvrdí, že snad pochází z čerstvé zeleniny, je pro ni záhadou, protože čerstvé okurky, rajčata a salát jedla spolu s ní celá rodina. Nikdo z jejích blízkých ale neonemocněl.

Podle odborníka na gastroenterologii a infekční onemocnění Hanse-Jörga Eppleho z berlínské nemocnice Benjamina Franklina se sice antibiotika pacientům s bakterií E. coli zpravidla nepodávají, ale někteří experti se snaží využívat specifických druhů tohoto léku. „Je to dost neobvyklé a my k tomu nemáme dostatek údajů. Existují ale náznaky, že některé druhy antibiotik mohou pomáhat,“ přiznal Epple.

Proti toxickým účinkům bakterie by mohly pomoci mléčné výrobky

WHO před používáním antibiotik varuje. Ani podle německého ministra zdravotnictví Daniela Bahra není rozumné používat antibiotika kvůli riziku nárůstu toxinů produkovaných bakterií E. coli, což prý může těžce poškodit organismus. K tomuto názoru se přiklání i Říhová.

Podle ní by pro lidi, kteří jsou infekcí zasaženi, mohlo být účinné podávání mléka, mléčných výrobků či probiotik. Ty totiž napomáhají k tomu, že ke stěnám střeva více adherují prospěšné bakterie, a dávají tak nižší šanci k působení nebezpečného kmenu E. coli.

Nákaza se rozšířila z Německa do 11 zemí - Česka, Británie, Dánska, Francie, Nizozemska, Norska, Rakouska, Španělska, Švédska, Švýcarska a USA, kde je ovšem výskyt výrazně menší než v Německu. Potvrzených nebo podezřelých případů bude kolem 2 000 až 3 000. Kromě 21 mrtvých Němců je jedno úmrtí hlášeno ve Švédsku. Řada z německých pacientů je v ohrožení života, uvedl Institut Roberta Kocha.