Kaddáfí nadopoval vojáky a nařídil jim znásilňovat ženy rebelů

Haag - Vrchní žalobce Mezinárodního trestního tribunálu v Haagu tvrdí, že libyjský vůdce Muammar Kaddáfí nakázal svým vojákům, aby znásilňovali ženy opozičních rebelů. Vojákům navíc dal sexuální drogy. Luis Moreno-Ocampo proto zvažuje, že díky novým důkazům požádá o nová obvinění namířená proti Kaddáfímu.

Do několika dnů by mohli soudci tribunálu v Haagu rozhodnout o obviněních proti libyjskému vůdci Muammaru Kaddáfímu. Žaloba navrhuje obvinit ho ze zločinů proti lidskosti. „Teď máme navíc informace o tom, že sám Kaddáfí rozhodl o znásilňování, to je novinka,“ řekl Moreno-Ocampo. A tak zřejmě obvinění ještě rozšíří.

Vrchní žalobce tvrdí, že v některých oblastech Libye Kaddáfího vojáci znásilnili stovky žen. Moreno Ocampo navíc říká, že existují důkazy, že Kaddáfí dal svým vojákům podpůrné prostředky podobné viagře, aby podpořil jejich sexuální apetit. „Kupovali toho plno krabic, aby byli vojáci schopní ženy znásilnit,“ uvedl. „Na začátku jsme měli pochybnosti, ale teď jsme přesvědčeni, že nařídil používat znásilnění jako zbraň,“ dodal žalobce.

Známý je případ Libyjky Imán Obejdiové. Ta tvrdí, že ji Kaddáfího vojáci dva dny drželi v zajetí a opakovaně znásilňovali. Žena se v Libyi bála o svůj život, a proto emigrovala. Nyní je v Rumunsku, chce se ale dostat do Spojených států.

Itálie dá rebelům 400 milionů eur

O Libyi jedná ve Spojených arabských emirátech takzvaná kontaktní skupina. Západní a arabské země debatují hlavně o pomoci rebelům. Itálie jim ještě před začátkem setkání slíbila 400 milionů eur v hotovosti a dalších 150 milionů v palivu. Použít k tomu chce majetek libyjského režimu, který na základě sankcí zmrazila.

Italský ministr zahraničí Franco Frattini potvrdil: „Itálie se zavazuje poskytnout peněžní částku, zhruba 300 až 400 milionů eur v hotovosti a pohonných hmotách… v podobě zvýhodněné půjčky garantované zmrazenými aktivy.“

Schůzka v Abú Zabí je už třetím setkáním členů kontaktní skupiny k Libyi, vytvořené v březnu v Londýně. Je do ní zapojeno 22 zemí, šest mezinárodních institucí, včetně Evropské unie, NATO a Organizace islámské konference (OIC) a šest pozorovatelů, mezi nimiž je například Africká unie a Světová banka.