Polsko předsedá unii. Ustojí problémy s eurem?

Varšava - Dneškem se řízení Evropské unie na půl roku ujme Polsko. V čele sedmadvacítky vystřídá Maďarsko. Polsko je tak v pořadí čtvrtou zemí postkomunistické východní Evropy v čele unie. Doma ale bude polské vládě její evropské úřadování ztěžovat napjatá vnitropolitická situace. Kabinet premiéra Tuska čelí kritice z mnoha stran.

Předsednictví teprve začalo a vládu kritizuje nejen opozice, ale i polští vinaři. A to za to, že na oficiálních akcích bude maďarské, a ne polské víno. A na vládu se valí kritika i ze stran odborů. Ty se včera rozhodly přivítat polské předsednictví největší demonstrací za poslední roky. Chtějí zvýšit minimální mzdu, ta je nyní v přepočtu 8,5 tisíce korun, tedy o 500 korun víc než v Česku. Poláci navíc v půlce předsednictví zřejmě půjdou k parlamentním volbám. Polsko tak bude muset vyřešit především své problémy.

A navíc si Varšava naplánovala ambiciózní cíle i v Evropě. Polsko bude stát v čele unie dalších 184 dnů. Je čtvrtou zemí bývalého východního bloku, která bude unii předsedat. Slovinci byli spíše v pozadí, v Česku padla vláda a o předsedajících Maďarech bylo slyšet pramálo.

Video Reportáž Miroslava Karase
video

Reportáž Miroslava Karase

Co chce za půl roku stihnout Polsko?

I když není Polsko členem eurozóny, čeká ho řešení problémů Řecka. Chce také dokončit přípravy na přijetí Chorvatska a ovlivnit unijní rozpočet, chce se stát velkým hráčem unie, a jak říká premiér Donald Tusk, jejím novým silným motorem.

Během polského předsednictví Evropská unie začne debatovat o rozpočtu na roky 2014 až 2020. Polsko má zájem na tom, aby v pokladně EU v budoucnu peněz přibylo. Polsko, loni největší čistý příjemce evropských peněz, chce bojovat například proti Francii za zachování a případné rozšíření politiky soudržnosti, která přináší dotace do nejchudších regionů EU.