Berlín – Horní komora německého parlamentu v pátek schválila odchod Německa od jaderné energie do roku 2022. Zákon již minulý týden odsouhlasila dolní komora. Nyní ho ještě musí podepsat prezident Christian Wulff. Kabinet chtěl napřed životnost atomových elektráren prodlužovat, obrátil ale po jaderné katastrofě v japonské Fukušimě.
Spolková rada potvrdila odklon Německa od energie z jádra
Plán německé vlády počítá s tím, že sedm nejstarších reaktorů odstavených v březnu po fukušimské tragédii se už do provozu nevrátí. Stejný osud čeká poruchové zařízení v Krümellu, které nevyrábí elektřinu už čtyři roky. Zbývajících devět jaderných zařízení se bude postupně odpojovat od sítě mezi lety 2015 a 2022.
Jaderná stopka? Čirý populismus
„Je tam především velice silný populistický tlak před nejistým, domnělým, možná existujícím odmítáním atomové energie ze strany německé společnosti,“ míní politolog Petr Robejšek.
GALERIE
videogallery_354
Přestože hlasování v parlamentu bylo poměrně hladké, postupný odklon od jádra má v Německu řadu kritiků. Patří mezi ně zastánci atomové energie, kteří argumentují hlavně růstem cen elektřiny, ale i jejich odpůrci. Podle nich by proces nemusel trvat dlouhých jedenáct let.
Výpadek energie z jádra chce Německo nahradit pomocí obnovitelných zdrojů a plynových elektráren. I tak se ale vypnutí sedmnácti reaktorů na cenách elektřiny odrazí, a to i v zahraničí. Český premiér Nečas mluvil až o třicetiprocentním nárůstu. Podle energetického konzultanta Vladimíra Štěpána by ale ceny tak prudce růst nemusely. Přechodné období je dost dlouhé na to, aby v Německu vyrostly nové zdroje energie a přijala se další opatření, která pomohou trh s elektřinou stabilizovat.
Německo nechává zadní vrátka otevřená - možná ale zareznou
Krom toho má Německo v rukávu i záložní plán. „Německá vláda si nechala otevřená zadní vrátka s tím, že podle toho, jak se budou vyvíjet ceny elektřiny, může udělat určité mírné korekce, to znamená, že by nějakou jadernou elektrárnu zachovala v provozu v případě, že by byly cenové problémy,“ dodal Štěpán.
Jenže například podle bývalého šéfa ČEZu Jaroslava Míla, by se Německo vracelo k jádru jen obtížně. „Německo se během čtyř pěti let dostane do situace, že i kdyby chtělo ten termín posunout, už prostě nebude moci z jednoho prostého důvodu – nebude mít personál, nebude mít lidi, kteří by byli schopni jaderné elektrárny provozovat,“ upozornil. Už posledních 20 let je jaderná energetika pod velkým tlakem veřejnosti, a tak se jejímu studiu věnuje stále méně lidí. Rozhodnutí vyřadit jaderné elektrány z provozu podle Míla znamená definitivní konec oboru v Německu.
Jaderná energetika