Vědci si posvítili na mozek v bezvědomí

Manchester - Co přesně se děje s mozkem, když ztrácí vědomí? Vědci z univerzity v Manchesteru už to tuší - představili unikátní přístroj, díky kterému mohou trojrozměrně sledovat, jak anestezie působí na mozkové závity.

Nový přístroj ukazuje, jak se v mozku při postupném obluzování mění elektrické napětí. Mění se také aktivita skupin neuronů a dochází k přerušení komunikace mezi různými částmi. „Právě my - anesteziologové - dokážeme mozek kompletně vypnout a pak znovu nahodit. Takže se nabízelo začít s pokusy u nás. Nejdříve nasadíme pacientovi elektrody, pak ho uspíme a zase vzbudíme. Mezitím zaznamenáváme, jaký účinek anestezie na mozek měla,“ popisuje profesor anestezie Brian Pollard.

Přístroj, který to dokáže, je na první pohled jednoduchý. Má poměrně malou základnu a 32 elektrod, které se umístí pacientovi na různé části hlavy. „Při aplikaci elektrod používáme systém známý pod kódem 1020, jde o postup prověřený při vyšetřeních EEG. První měření provádíme z míst na zadní straně hlavy, kde si obvykle můžete nahmatat výraznou bouli,“ říká koordinátorka projektu Tanviha Quaraishiová.

Měření elektroaktivity mozku
Měření elektroaktivity mozku
Více fotek
  • Měření elektroaktivity mozku autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2708/270759.jpg
  • Měření elektroaktivity mozku autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2708/270757.jpg
  • Elektroaktovita mozku autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2708/270756.jpg
  • Zkoumání aktivity mozku autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2708/270755.jpg

Mezi dvěma elektrodami je vysokofrekvenční elektrické zařízení – tak malé, že nemůže mít na pacienta žádný vliv. Napětí mezi páry elektrod se měří v procesu, který trvá méně než tisícinu sekundy. Elektronický scan pak dokáže vše zachytit stokrát za sekundu. Přístroj je schopný reagovat tak rychle, jako mozek sám reaguje na podněty zvenčí. „Naši kolegové pak data proženou počítačem a vytvoří 3D model. Nejdříve jsme získávali jen jakési plátky, řezy mozkem, které se složily do jednoho celku. Pak nás napadlo jít o krok dál a vytvořit trojrozměrné minutové video, které zachycuje, jak je pacientův mozek uspáván,“ dodává profesor Pollard.

Pokusy zatím tým v Manchesteru provedl na dvaceti lidech – zdravých dobrovolnících. Měření mimo jiné ukázala, že se během anestezie mění vodivost jednotlivých částí mozku. Podle Pollarda se to dá připsat jejich různé elektrické aktivitě. „To nás přivedlo na myšlenku vytvořit podrobnou mapu vodivosti mozku. Pak budeme moci tuto hodnotu sledovat a snad tak i prokázat změny v elektroaktivitě.“

Už v této chvíli vědci tvrdí, že se daří potvrzovat hypotézu kolegyně Susanne Greenfieldové z Univerzity v Oxfordu. Podle ní bezvědomí ovlivňují skupiny nervových buněk, které buď spolupracují – anebo ne, podle síly vnějších podnětů. Proto člověk neztratí vědomí naráz, ale jde spíš o postupné zatmění. Jeho rychlost závisí na tělesných dispozicích, stupni únavy, případně na přítomnosti drog v těle. Při anestezii buňky kooperují méně ochotně - až se mezi sebou přestanou bavit úplně. Samotný nově sestavený přístroj je však anesteziology jen testován.