Mengeleho deníky koupil ortodoxní žid

Washington – Ručně psané deníky nacistického lékaře Josefa Mengeleho vydražil ortodoxní žid ze Spojených států. Aukci deníků z 60. a 70. let ostře kritizovaly organizace obětí holocaustu i historici. Původně se očekávalo, že by se deníky mohly vydražit v přepočtu až za 7 milionů korun, nakonec za ně kupec zaplatil „pouhé“ čtyři miliony.

Video Reportáž Hany Scharffové
video

Reportáž Hany Scharffové

Deníky „Anděla smrti z Osvětimi“ obsahují poznámky o farmaření, každodenním životě v Paraguaji a Brazílii, básně, kresby, ale také vzpomínky na válku nebo zápisky o míšení ras a lidské anatomii. „Přeložili jsme jen část. Tyhle memoáry nebyly nikdy publikované a nejspíš hodně prozradí o tomto šílenci. Pomohou pochopit, co ho motivovalo, jaké měl pohnutky,“ uvedl ředitel aukční síně síně Alexander Autographs Bill Panagopulos.

Deníky mají být vystaveny v muzeu

Kritici dražbu deníků označili za obscénní. Stejně jako to, že mohou skončit v rukách obdivovatelů Josefa Mengeleho, důstojníka SS a lékaře nechvalně proslulého brutálními pokusy na lidech. Podle aukční síně ale k ničemu takovému nedojde. „Majitelem se stal ortodoxní žid, který žije na středozápadě Spojených států. Chtěl, abych věděl, že deníky jsou v těch správných rukách. Má velkou sbírku památek spojených s holocaustem a hodlá otevřít vlastní muzeum,“ ujišťuje Panagopulos.

Mengele v Osvětimi při experimentech neváhal využívat i děti. Operace často prováděl bez umrtvení. Přestože se po válce dostal do rukou Američanů, byl omylem propuštěn a utekl do Latinské Ameriky.

Zápisky pocházejí až z poválečné doby, kdy si Mengele v klidu užíval stáří v Argentině a Paraguayi. Podle nedávno odtajněných dokumentů po něm sice šly německé tajné služby, BND, podobně efektní akci jako dopadení Adolfa Eichmanna izraelským Mosadem ale nepředvedly. Mengele dožil v Brazílii, při koupání roku 1979 utonul. Jeho mrtvolu identifikovali až o šest let později.

Ulrich Völklein, autor Mengeleho biografie:
„To, že jsou lidé ochotní vyhodit za takového člověka tak obří sumy, je neobyčejně nevkusné.“


Aukce relikvií třetí říše ale nejsou výjimečné. Nezřídka končí v rukou radikálů. Třeba akvarely Adolfa Hitlera se před dvěma lety v Londýně a Norimberku prodaly za desetitisíce eur. Jeden z britských kupců se pochlubil, že si Hitlerův autoportrét pověsí doma anebo v kanceláři.