Norský vrah poprvé u soudu, země v poledne utichla

Oslo – Minutou ticha dnes v pravé poledne Norsko uctilo 76 obětí pátečního masakru na ostrově Utöya u Osla a pumového atentátu v norské metropoli. Anders Behring Breivik, podezřelý z tohoto hrůzného činu, dnes poprvé stanul před soudem, který mu o osm týdnů prodloužil vazbu. Budova městského soudu v Oslu byla obležena novináři i zvědavci, zasedání se ale na žádost policie a státního zastupitelství konalo s vyloučením médií a veřejnosti. Panovaly obavy, že by Breivik jednání mohl zneužít k hlásání své ideologie a k šíření kódovaných vzkazů. Atentátník už dříve uvedl, že by rád obhajoval své krajně pravicové názory a motivy k atentátům před zraky veřejnosti; chtěl také před soud předstoupit v uniformě, což soud odmítl.

Podle posledních údajů je obětí masakru 76

Hlavní proces by měl zřejmě začít za rok, podle norských zákonů hrozí Breivikovi 21 let vězení. I poté by ale bylo možné na základě příslušných posudků jeho pobyt za mřížemi dále prodlužovat. Podle expertů by teoreticky mohl strávit ve vězení zbytek života. Breivik se už o víkendu k činu doznal a prohlásil, že neměl komplice a oba útoky spáchal sám. 

Při výbuchu nálože v centru Osla a následné střelbě na letním táboře vládní Strany práce zemřelo podle nejnovější bilance 76 lidí: osm v Oslu a 68 dalších na ostrově Utöya. Bilanci upřesnila norská policie na odpoledním brífinku. Několik lidí je stále pohřešováno, asi 90 lidí bylo zraněno. Předchozí údaje hovořily o 93 mrtvých a necelé stovce zraněných. Nepřesnou původní bilanci úřady vysvětlily nepřehlednou situací na ostrově. Jde o nejhorší násilný čin v norské historii. Přítomnost policie u soudu je vzhledem k obavám z lynčování Breivika masivní.

Podíleli se na vraždění i další lidé?

Na odpolední tiskové konferenci policie uvedla, že zatím nemůže zcela vyloučit, že Breivik nejednal sám. „Nemůžeme zcela, a já zdůrazňuji zcela, vyloučit, že na tom, co se stalo, se nepodíleli další lidé,“ řekl prokurátor Christian Hatlo. Prohlásil to v souvislosti s tím, že Breivik dnes u soudu uvedl, že v „jeho organizaci jsou ještě dvě buňky“.

Breivik u soudu: Můj čin byl nutný pro záchranu Norska a Evropy

Breivik se k útokům doznal, ale vinu prý necítí. Při výsleších působí přirozeně a je podle policie připraven, že ve vězení stráví zbytek života. Na základě norských zákonů mu hrozí trest odnětí svobody v maximální výši 21 let. Po vypršení trestu mu soud ale může pobyt za mřížemi prodlužovat, pokud by jeho propuštění na svobodu znamenalo pro společnost hrozbu.

Útočník uvedl, že jeho cílem nebylo zabít tolik lidí, ale vyslat tak silný signál, který by nemohl být špatně pochopen. Řekl také, že vládní Norská dělnická strana zničila norskou kulturu, proto musí převzít za tuto zradu odpovědnost. Svůj čin považuje za nutný, aby zachránil Norsko a západní Evropu. 

Brífink norského soudu
Zdroj: ČT24
Autor: ČT24

Soud uvalil na Breivika osmitýdenní vazbu, kterou lze později prodloužit. Soudce Kim Heger na brífinku také prohlásil, že Breivik by měl být držen v izolaci bez kontaktu s médii i návštěvníky, dostat by se neměl ani k dopisům.

Minuta ticha za mrtvé se protáhla na pět

Norové dnes v pravé poledne uctili minutou ticha oběti útoků. Po celé zemi s téměř pěti miliony obyvatel lidé ustali v práci, zastavily se vlaky a v hlavním městě Oslu utichl provoz v ulicích. Minuta ticha se nakonec protáhla na pět minut. U katedrály nedaleko univerzity postávaly kolem koberce květin tisíce lidí, kteří přišli památku zabitých uctít. Norský král Harald V. s manželkou Sonjou a premiér Jens Stoltenberg se tiché vzpomínky zúčastnili v aule univerzity v Oslu. Jako první se zapsali do kondolenční knihy.

Pozdě odpoledne se v centru Osla sešlo asi 100 000 lidí na manifestaci k uctění památky obětí tragédie. „Dnes v noci jsou ulice naplněny láskou,“ řekl korunní princ Haakon k davu, který se odpoledne v Oslu sešel, aby vyjádřil nesouhlas s pátečními útoky. Mnozí účastníci na setkání přišli s bílými a červenými růžemi. Podobné akce se uskutečnily i v dalších norských městech.

Obětí měla být i bývalá premiérka Brundtlandová, zahynul nevlastní bratr princezny

Postupně vycházejí najevo další okolnosti útoku i příjezdu útočníka na prázdninový ostrov, kde rozpoutal masakr. Ten mohl být podle vyšetřování ještě horší, kdyby Breivik mohl použít přivezené výbušniny. Při výslechu přiznal, že na ostrově chtěl zabít i norskou expremiérku Gro Harlem Brundtlandovou, prý se ale opozdil. Podle jeho představ se prý neodehrály ani předchozí exploze v Oslu, které měly být mnohem mohutnější.

Dvaasedmdesátiletá Brundtlandová, která byla do roku 2003 také generální tajemnicí Mezinárodní zdravotnické organizace (WHO), v pátek ráno na ostrově Utöya přednášela sociálnědemokratické mládeži. Breivik političku označovanou za „matku země“ ve svém manifestu zveřejněném na internetu označil za „vražedkyni země“.

Mezi oběťmi krveprolití na ostrově je i jedenapadesátiletý nevlastní bratr norské korunní princezny Mette-Marit, policista Trond Berntsen; byl zastřelen, když chtěl ochránit svého desetiletého syna. Berntsenův otec byl manželem princezniny matky Marit Tjessemové.

Oficiální soudní zdůvodnění, proč bylo dnešní jednání neveřejné:

„Na základě informací o případu soud dospěl k závěru, že dnešní slyšení zadrženého by se mělo uskutečnit za zavřenými dveřmi. Je zřejmé, že jsou konkrétní informace o tom, že veřejné stání za přítomnosti podezřelého by mohlo rychle vyústit v mimořádnou a velmi složitou situaci z hlediska vyšetřování a bezpečnosti.“


Policie pochybení odmítá

Lékaři u obětí na ostrově Utöya prokázali použití střel, které se v těle roztrhnou, aby způsobily co největší zranění. Právě typ munice přispěl k vysokému počtu obětí, spolu s faktem, že se do nemocnic dostaly pozdě. Norská policie nicméně odmítá sílící kritiku, že na ostrově Utöya mohla zasáhnout proti útoku rychleji. V Oslu neměla k dispozici vrtulník, i když o něj v minulosti žádala, a přesouvala se proto auty.

Záznam tiskové konference norské policie si pusťte ZDE.

Video Události, komentáře o atentátech v Norsku
video

Události, komentáře o atentátech v Norsku

Breivik opisoval od Unabombera a inspiroval se i v Česku

Části Breivikova manifestu se shodují s prohlášením amerického teroristy Teda Kaczynského známého pod přezdívkou Unabomber. Některé pasáže jsou dokonce opsané slovo od slova. V Kaczynského textu z roku 1995 se mimo jiné uvádí: „Jedním z nejrozšířenějších příznaků šílenosti našeho světa je levičáctví, takže diskuze o psychologii levičáctví může posloužit jako úvod pro debatu o problémech dnešní společnosti jako celku.“ Breivik má ve svém manifestu stejnou pasáž. Pouze místo výrazu levičáctví užívá výraz multikulturalismus a slovo společnost nahradil slovy západní Evropa. Norský atentátník ale nechvalně proslulého Unabombera, který v letech 1978 až 1995 spáchal 16 útoků a zabil tři lidi a 23 jich zranil, mezi zdroji svého manifestu neuvádí. U jiných citací přitom původního autora uvedl. V manifestu naznačil, že chce dobu po svém případném zatčení využít k „propagandě“.

Ve svém manifestu o 1 518 stranách se Breivik několikrát zmiňuje i o České republice. V poválečném vysídelní sudetských Němců například spatřuje inspiraci pro Evropu zbavenou především přistěhovalců z islámských zemí. Vyzdvihuje také některé kritické názory prezidenta Václava Klause na Evropskou unii.

0Přehled zmínek o ČR v Breivikově manifestu (řazeno podle výskytu v textu):

- Skutečnost, že se francouzská politická elita nikdy nevzdala svého vedoucího postavení v Evropě, se naplno ukázala během války v Iráku. V roce 2003 prezident Jacques Chirac poté, co Polsko, Maďarsko a Česká republika podpořily americký postoj, poznamenal, že trojice zemí „propásla dobrou příležitost mlčet“. (strana 286)

- „Pokaždé, když se snažím odstranit nějakou regulaci ze sovětské éry, dozvím se, ať už je to cokoliv, že se snažím odstranit něco, co požaduje Evropská komise,“ cituje Breivik „konzervativního prezidenta České republiky Václava Klause“. (strana 298)

- Cituje nejmenované diplomaty, kteří kritizovali návrh tehdejší eurokomisařky Margot Wallströmové, aby se 50. výročí přijetí římských smluv z roku 1957 slavilo v každé členské zemi EU veřejnými koncerty. Podle diplomatů zmiňovaných Breivikem to v nových členských zemích jako Polsku, Maďarsku a České republice mohlo vyvolat reminiscence na povinné zpívání ze stalinské éry. (strana 298)

- Rozšíření EU o deset členů, zejména exkomunistických států ze střední a východní Evropy, „zvýšilo demokratický deficit unie“, zmiňuje slova prezidenta Václava Klause, „obdivovatele Ronalda Reagana a Margaret Thatcherové“. Breivik také upozorňuje na Klausovo varování před zásahy Evropské unie do stále dalších oblastí lidského života a uvádí i výrok českého prezidenta o tom, že národní stát je „nezastupitelným garantem demokracie“. (strana 327)

- Zmiňuje dokumentární film, který viděl v televizi, jenž byl natočen v pražské muslimské modlitebně a proti kterému protestovala velvyslanectví několika arabských zemí. Dokument (nejspíš Já, muslim, který ČT vysílala v roce 2005) mimo jiné ukazuje jednoho z muslimů, který tvrdí, že český právní řád by měl obsahovat prvky islámského práva, včetně trestu smrti za cizoložství. (strana 517)

- Je možné, soudí Breivik, že ty západní země, kde jsou nevěřící dostatečně silní, v budoucnu napodobí československé Benešovy dekrety. Tehdy podle Breivika „většina takzvaných sudetských Němců sama prokázala, že je nebezpečnou pátou kolonou, která necítí ke státu žádnou loajalitu“. „Česká vláda je tudíž vyhnala ze země,“ připomíná Breivik a odvolává se na názor autora webu Jihad Watch, podle něhož by bylo použití dekretů pro část muslimské populace na západě vhodnější, než tomu bylo v případě sudetských Němců. (strany 523,725 a757-758)

- Českou republiku uvádí mezi zeměmi, kde je nejnižší „indoktrinace multikulturalismem“. Na stupnici, kde nejvyšší indoktrinaci značí nula a nejnižší 100, má ČR 80 bodů (méně ovlivněny jsou jen Slovensko a Slovinsko s 90 body). Na druhém konci žebříčku jsou pak Německo (jeden bod), Švédsko (šest bodů) a právě Norsko (osm bodů). (strana 735)

- Breivik píše, že jen v ČR, Polsku a Švýcarsku je možné si na střelnici vyzkoušet útočnou pušku AK-47. Jen v Praze se přitom z ní smí střílet v plně automatickém módu. (strana 890)

- Českou republiku a Maďarsko podle Breivika využívá mezinárodní organizovaný zločin jako své základny a místa, odkud koordinují své aktivity dále v EU. O ČR se zmiňuje jako o „ekonomicky a společensky rozvinuté zemi“, která se již dlouhá léta potýká s organizovaným zločinem. (strana 911)

- Českou republiku zmiňuje v tabulce zemí, kde je v současnosti vysoký podíl lidí s „nordickým genotypem“, který ale bude v budoucnu rychle klesat. Ti by se podle Breivika měli spojit a vytvořit Nordickou ligu, jež by hájila jejich zájmy. (strany 1153, 1155 a 1190-1191)

- Mezi výčtem východoevropských pravicových stran a nacionalistických organizací uvádí Národní stranu a neonacistický Národní odpor. (strana 1247)

- V rozhovoru, který vedl sám se sebou, uvádí, že jeho nejoblíbenějším pivem je Budweiser (pravý český Bud, ne ty americké „patoky“). Tvrdí také, že jeho organizace má bratry a sestry v řadě zemí včetně ČR. (strana 1411)

- Obsáhle popisuje výpravu, kterou podnikl loni v srpnu do Prahy, aby zde koupil útočnou pušku AK-47, pistoli glock, granáty a pancéřovku, přičemž poslední dva druhy munice označuje za bonus. Nakonec ale neuspěl a navíc zjistil, že v rozporu s reportážemi BBC Praha „není vůbec nebezpečná“. „Nejsem zklamaný sám se sebou, ale s tím, že jsem zjistil, že Praha je daleko od toho, aby byla ideálním místem pro nákup zbraní. K navázání kontaktů jsou asi mnohem vhodnější západoevropské metropole,“ napsal také. Breivik nakonec dospěl k tomu, že si může zbraně koupit legálně doma. Zmiňuje se i o tom, že měl v Praze dvakrát pohlavní styk s prostitutkou, aby tak podpořil svou krycí legendu. (strany 1421-1422 a 1424).


Stopa vede i do Polska

Polská policie vyslýchá muže, který provozuje on-line obchod s chemickými látkami. Je vyšetřován jako Breivikův komplic, policie ale odmítla prozradit podrobnosti. Norský střelec se o vyslýchaném muži zmiňuje ve svém manifestu. Uvádí tam, že v jeho obchodě koupil některé chemikálie použité k výrobě výbušnin.

Některé z budov poškozených při atentátu bude asi nutné strhnout

Jednu nebo více vládních budov zasažených při pátečním pumovém útoku v Oslu bude možná nutné strhnout. Hasiči v rámci předběžného ohledání a odhadu škod konstatovali, že totálně poškozená je nejvyšší z budov Höyblokken. Kromě této stavby, která je symbolem čtvrti a nacházela se v ní kancelář premiéra a ministerstvo spravedlnosti, vykazuje největší poškození blok R4, ve kterém sídlilo ministerstvo ropného průmyslu a energetiky.

Jak v neděli večer upřesnil policejní komisař Sveinung Sponheim, při vyšetřování útoků budou norským kriminalistům pomáhat technici londýnské policie. K pátečnímu zatčení podezřelého Sponheim dodal, že když se Breivik policii vzdal, měl u sebe ještě spoustu nábojů pro své dvě zbraně. Podle norského komisaře měla být na ostrově, kde k vraždám došlo, nějaká policejní hlídka. Proč tomu tak nebylo, anebo kde byla, není zatím jasné.

Francouzská policie vzala pod ochranu Breivikova otce

Francouzská policie vzala pod ochranu atentátníkova otce Jense Breivika v Couranelu. Ten už o víkendu řekl médiím, že se o činu svého syna dozvěděl na internetu a že byl šokován. Muž, který tráví ve Francii důchod, rovněž prohlásil, že se synem nebyl v kontaktu od roku 1995. Francouzské státní zastupitelství vyvrátilo dřívější zprávy o tom, že by policie v domě Jense Breivika provedla domovní prohlídku. Dům Jense Breivika obklíčila asi desítka policistů, podle státního zastupitelství ale cílem celé akce je pouze zajistit veřejný pořádek.