Etnolog Zelený: V roce 2100 nastane konec Amazonie

Quito – Amazonie kolem roku 2100 zmizí, pokud svět nedokáže zabránit nelegálnímu kácení tamějších pralesů, domnívá se etnolog a zakladatel nadace Velká Amazonie Mnislav Zelený. Upozorňuje také na skutečnost, že ubývání deštných pralesů ovlivňuje nejen klima na celé planetě, ale i život indiánů. Státy Amazonie do budoucna plánují úzkou spolupráci na ochranu deštného pralesa. Zástupci osmi států ležících v oblasti Amazonie chtějí nelegálnímu kácení stromů a stoupajícímu tlaku zemědělců zamezit. Bolívie, Brazílie, Kolumbie, Ekvádor, Guyana, Peru, Surinam a Venezuela představily společný plán v ekvádorském Quitu.

„Propadl jsem tomu už před čtyřiceti lety, vracím se tam rád, pro mě je to zelený ráj a ne zelené peklo jako pro lidi, kteří se snaží Amazonii dobývat,“ prohlásil etnolog. Jeho příjmení Zelený pro něj představovalo znamení – pro indiány představuje právě zelená barvu naděje a života. A právě za naději etnolog v Jižní Americe bojuje. Snaha těžařů je totiž obrovská, pro ně je kácení velký byznys. „Zájem podepsat nějakou smlouvu nebo dohodu v Latinské Americe nestačí. Smlouvy za pár let neplatí, každý stát má své vlastní zájmy,“ podotkl Zelený. 

Rok 2100 se blíží a kácení neustává

Oblast Amazonie má zhruba pět milionů čtverečních kilometrů, podobně jako celá Evropa bez ruské části. Kontrola dodržování dohody by tedy byla obzvláště náročná. Amazonie přitom doslova mizí. „V roce 1960 byly amazonské deštné lesy prakticky nedotčené. Teď mají téměř o 1,5 milionu kilometrů čtverečních méně. Každý rok ubývá kolem třiceti tisíc,“ konstatoval Zelený. Do roku 2100 by tak mohly být následky doslova tragické.

Amazonie
Zdroj: ČT24

Mizení pralesa se odráží i na životě indiánů, kteří postupně opouštějí džungli – ta jim nedává dostatek potravy. Kácení ovlivňuje totiž i podnebí, a to především střídání suchého a deštivého období. Indiáni se často neumějí přizpůsobit, což může zapříčinit i jejich smrt. „V důsledku se mění podnebí na celé zemi, vidíme to i v Česku,“ podotkl etnolog.

Mnislav Zelený: 

„Amazonie ovlivňuje svou zelenou plochou celé klima. Obávám se, že změny, které vidíme dennodenně, budou stále větší a mohou přijít apokalyptické hrůzy, jež nás možná čekají kolem roku 2100, kdy přijde konec Amazonie.“

Například v Ekvádoru roste na jednom hektaru 1 300 druhů stromů a tisíc druhů vyšších rostlin. Celkově je v Amazonii 2,5 milionu druhů hmyzu a tisíce druhů ryb nebo ptáků. V Amazonii žije přibližně 420 skupin indiánů. 

Mnislav Zelený se narodil v roce 1943. Vystudoval Vysokou školu zemědělskou a FF UK. Mezi lety 1996 a 2001 byl velvyslancem České republiky v Kolumbii a Ekvádoru. O dva roky později založil nadaci Velká Amazonie. Zelený se stal adoptivním členem kmene Jawalapiti.

Rozhovor s Mnislavem Zeleným (zdroj: ČT24)
Vydáno pod