Canberra – Za událost vymykající se evropským měřítkům označil norský masakr prezident Václav Klaus. Byl šokován tím, že právě v takové tiché zemi se objeví takový šílenec a něco podobného spáchá. Multikulturalismus a podobné věci ale mají svou druhou stranu a čin norského střelce nebyl zcela náhodný, uvedl prezident v rozhovoru pro australskou ABC News, v němž mluvil také o krizi eurozóny a klimatických změnách.
Klaus pro ABC: Jsem člověkem idejí, nikoliv zájmů
Přistěhovalectví, spíše v západní Evropě než v Česku, je podle Klause problém. Otázky kolem multikulturalismu by ale nenazýval novou frontovou linií na poli evropské politiky, protože Evropa má své spory a boje, které jsou mnohem hlubší. Jde o „umělou a zbytečnou imigraci, nikoliv o tu skutečnou individuální, ale o kolektivní imigraci, která vychází z naprosto špatné sociální politiky v Evropě, postavené na sociálních dávkách a na přiznávání příspěvků lidem, kteří nepracují“. Takový systém láká podle prezidenta do Evropy lidi z jiných kontinentů. Alternativou není zavřít před migranty dveře, ale změnit hospodářskou a sociální politiku, domnívá se Klaus.
Klaus: Nebezpečím pro Evropu je příliš rychlé sjednocování
Opravdovým nebezpečím pro Evropu je její uměle zrychlené sjednocování, které je proti zájmu jednotlivých evropských zemí, konstatoval v rozhovoru s moderátorem pořadu The Drum Timem Palmerem Klaus. Hovořil v této souvislosti o řecké krizi. „Když někam pošlete peníze, neřešíte tím problém, jenom odkládáte řešení,“ řekl prezident. Druhá částka zaslaná Řecku není podle něj nic jiného než další odklad. Klaus se nicméně neobává zhroucení eurozóny, cena za to ale bude podle něj obrovská. Domnívá se spíše, že by ta či ona země mohla z eurozóny vystoupit a vrátit se ke své původní měně, což by nebyla žádná katastrofa. Rozpad EU považuje v tomto kontextu za nepředstavitelný.
Václav Klaus o dluhové krizi:
„Problém je hlubší a dluhová krize je jenom to, co se z něj vynořuje na povrch. Řecko je v tomto ohledu pouze nejviditelnějším příkladem. Jsou tam i další problematické země, jako je Irsko, Portugalsko, možná Španělsko a Itálie. A neexistují peníze, které by se mohly poslat všem těmto zemím. Odkud je vzít?“
Klaus: Termín klimatická změna je prakticky nesmysl
Klaus v rozhovoru připustil, že debata o takzvaném globálním oteplování a klimatických změnách má svou vědeckou stránku, nicméně na druhé straně probíhá debata, která má s vědou minimální souvislost. Jsou tu lidé, kteří jsou více ideologové než vědci a debaty zneužívají k tomu, aby se pokusili ovlivnit chod světa. „Je to postoj proti volnému trhu, proti demokracii. Jde o skupinu elitářů, obvykle na levici, která se snaží předefinovat naši společnost a naše hodnoty – co smíme a nesmíme dělat, jak se chovat, jak cestovat a co jíst,“ řekl prezident. Těchto tendencí se obává, protože byl svědkem podobných pokusů za komunismu.
GALERIE
videogallery_000131400
Činit zásadní rozhodnutí pro lidstvo na diskutabilních vědeckých výsledcích je pro něj nepředstavitelná arogance „srovnatelná s arogancí, jíž jsme byli svědky během 40 let komunismu v mé zemi“. Za stejný nesmysl považuje boj s klimatickými změnami a politici, kteří přijímají doktrínu globálního oteplování, nemají podle prezidenta své vlastní myšlenky. Za nesmysl Klaus označil samotný termín „klimatická změna“ s tím, že klima se mění neustále, celá léta, stovky, tisíce a miliony let.
Jako úplný nesmysl odmítl Klaus také poznámku moderátora Palmera, že podle některých kritiků je příliš blízko zájmovým skupinám v energetice. „Padají různá obvinění, ale tohle jsem nikdy neslyšel. To je úplný nesmysl. Jsem člověkem idejí, nikoliv člověkem zájmů,“ zdůraznil Klaus, který v Austrálii přednáší o svém pohledu na debatu kolem klimatických změn.