Maďarsko zahájilo masové veřejnoprávní čistky

Budapešť - Velké vlně propouštění čelí v těchto dnech maďarská veřejnoprávní média. Z televize, rozhlasu i tiskové agentury musí odejít na šest stovek lidí, vyhazov dostaly kompletní štáby nejúspěšnějších publicistických a zpravodajských pořadů, oceňovaní profesionálové a dlouholetí pracovníci veřejnoprávních institucí, stejně jako mladé vycházející hvězdy maďarské žurnalistiky. Dalších 1 000 výpovědí má následovat na podzim a měly by celkem postihnout dvě třetiny zaměstnanců veřejnoprávních médií.

Hromadné propouštění souvisí s tím, že vláda sloučila do jednoho konglomerátu maďarskou tiskovou agenturu, televize MTV a Duna-TV a maďarský rozhlas. Ty nyní patří pod státní holding MTVA, jehož vytvoření prosadil v květnu 2010 premiér Viktor Orbán. Do té doby byla každá stanice samostatnou veřejnoprávní institucí kontrolovanou parlamentem. Vedení MTVA odůvodnilo propouštění finančními problémy a snahou o zvýšení kvality a rentability. Liberální novináři naproti tomu mluví o politicky motivovaných čistkách.

Podle opozice se pravicově-nacionalistický kabinet snaží zbavit především novinářů, kteří dokázali být k vládě kritičtí, a jde tedy o čistky maskované potřebou úspor při současném zachování kvality. Ta ale podle odborníků právě kvůli masovému propouštění značně upadá.

Attila Mong, novinář

"Když se podíváme na seznam propuštěných, je tam hodně lidí, kteří jsou podle mě hodně dobří novináři. Na druhé straně ve výčtu těch, co v médiích zůstali, najdeme hodně takových kolegů, kteří nejsou zrovna nestranní… Stále častěji se z éteru ozývají hlasy, které chápou úlohu novináře poněkud mylně. Nechtějí po politicích zodpovědost, nepokládají jim tvrdé otázky, ale spíš slouží vládní propagandě."


Západní experti a ochránci lidských práv kritizovali už krajně restriktivní mediální zákon Orbánovy vlády, jehož vstup v platnost překryl počátek maďarského předsednictví v Evropské unii k počátku letošního roku. Není proto zřejmě náhoda, že hromadné výpovědi přicházejí po skončení maďarského předsednictví EU.

Mediální zákon musela Budapešť na nátlak Evropské komise upravit. Komise kritizovala zejména tři jeho problematické části - registraci všech médií včetně webových služeb, otázky takzvaného vyváženého zpravodajství a účinnost pro média se sídlem v jiných členských zemích EU. Po sérii národní i mezinárodní kritiky byl zákon pozměněn tak, aby více odpovídal evropským zvyklostem. Dosavadní změny však jeho odpůrci stále považují za nedostatečné, neboť některé nekonkrétní formulace paragrafů mohou sloužit k cenzuře protivládních hlasů.