Díky raketoplánům lidstvo na Zemi využívá vesmírné vychytávky

Mys Caneveral - V červenci naposledy přistál Atlantis a slavná éra raketoplánů po 30 letech skončila. S krachující americkou ekonomikou si možná řada lidí pomyslela, k čemu to vlastně celé bylo. Odpovědí jim mohou být stovky vynálezů, které se z raketoplánů přestěhovaly na Zem. Patří mezi ně například pumpa, která pohání umělé srdce, superodolná tepelná izolace chránící automobilové závodníky nebo infračervená kamera, která pomáhá hasičům vyhledat lesní požár.

„Projekt raketoplánů je rozhodně jeden z vůbec nejplodnějších počinů NASA, pokud jde o nové technologie. Není pochyb o tom, že raketoplány nám daly celou řadu věcí, o kterých se nám předtím ani nesnilo,“ říká Daniel Lockeny z velitelství NASA. 

Z raketoplánů se na Zem přenesla stovka využitelných technologií. Přínos legendárního Apolla byl přitom jenom poloviční. Díky raketoplánům pokročily lékařské přístroje, dopravní prostředky jsou bezpečnější a ekologičtější, máme i efektivnější automobily nebo baterie, které vydrží víc a přitom jsou lehčí. 

Vesmírné vychytávky, které se přestěhovaly na Zem, jsou teď k vidění ve středisku NASA Ames nedaleko San Franciska. Právě tady stojí od letošního roku budova, která je doslova přehlídkou pozemského využití vesmírných technologií. NASA o ní hovoří jako o první měsíční základně na zemském povrchu. 

„Použili jsme tam systém pro recyklaci vody, který jsme původně vyvinuli pro Mezinárodní vesmírnou stanici a pro raketoplány. Čistí odpadní vodu a mění ji zpátky na čistou pitnou vodu,“ popisuje Lockeny. 

Podobně jako kosmické stanice si i tato budova vyrábí všechnu elektrickou energii, kterou spotřebuje, a to pomocí solárních panelů a palivových článků. Optimální energetickou bilanci i ideální vnitřní klima zajišťují inteligentní systémy. Ty se například dokáží podívat na internet a zjistit předpověď počasí na zítřek. Pak se podívají na kalendář akcí a dozví se, že v deset hodin dopoledne bude v hlavní zasedací místnosti sedmdesát lidí. Podle toho pak nastaví tepelná čerpadla, vyvětrají nebo zatáhnou žaluzie, aby dosáhly optimální teploty v místnosti.

Steve Zornetzer, zástupce ředitele Výzkumného centra NASA, doufá, že tato technologie přispěje k lepší budoucnosti světa: „Chceme docílit toho, aby lidé žili v takové budově a přitom minimálně ovlivňovali okolní prostředí. Aby co nejvíc využívali recyklaci vody i odpadu. Naopak se snažíme snížit nároky na energii, protože energie, to je něco, čeho si musíme vážit a neměli bychom s ní plýtvat.“