Amerika představila roboty vhodné pro armádu

Washington – Ve Washingtonu proběhl veletrh vojenských technologických vymožeností. Nesměl tam proto chybět nikdo, koho zajímají poslední novinky z této oblasti. Byly zde totiž k vidění produkty od více než 450 firem z celého světa. Všechny zde nabízely roboty na dálkové ovládání. Jde o malé, lehké průzkumníky, které si voják zabalí do batohu a v případě potřeby je hodí přes zeď nebo do domu, kde může číhat nepřítel. Některé z přístrojů přežijí bez problémů pád z několika metrů a jsou dokonce voděodolné.

Zařízení podobného charakteru je právě ve válečných zónách potřeba nejvíc. Jednoho z robotů bude dokonce možné ovládat nejen ručně, ale i hlasem. „Je to dvou a půl kilový robot se čtyřmi kamerami. Je lepší, než na první pohled vypadá. Dokáže vyšplhat po schodech, můžete ho vzít a hodit do okna domu, kde bude provádět průzkum,“ vysvětlil ředitel vládního a průmyslového oddělení iRobot SY4.

Je lepší poslat do boje robota, než riskovat lidský život, tvrdí firmy

Konflikty v Afghánistánu, Iráku a dalších státech pomáhají tomu, že jsou dálkově ovládané systémy na vzestupu. Armády, které zde působí, jsou totiž ze zemí dost bohatých, aby mohly zaplatit nákladný výzkum. Uvědomují si, že lepší je riskovat v boji robota, než lidský život. Firmy, které se z celého světa sjely na washingtonský veletrh, to dobře vědí. A tak jsou jejich vyhlídky růžové. V příštích pěti až sedmi letech dosáhne podle odhadů toto průmyslové odvětví hodnoty až sto miliard dolarů.

Úkolem robota s kódovým označení MK1 v terénu je zneškodnit výbušniny nebo munici. Přináší to řadu výhod, ve srovnání s člověkem má totiž daleko větší sílu a téměř stejnou obratnost. Uzdvihne přes pětačtyřicet kilo a při stejném zatížení se pohybuje čtyřikrát rychleji, než podobné stroje. Výrobci se snaží o maximální uživatelský komfort. Robotické paže se ovládají pomocí rukávu, který si voják navlékne na ruku. Díky kamerám vidí na displeji přesně to, co by viděly jeho ruce, kdyby měly oči. Od nevybuchlé miny může být klidně kilometr daleko. Systém ještě čekají ostré testy a k dispozici má být za rok. Bude stát až sto tisíc dolarů.

Jeden z robotů se jmenuje „kolibřík“, umí totiž létat

„Jsou to výrobky, které bojovníkovi, nebo tedy tomu, kdo je používá, umožní splnit misi lépe, než ostatním. Dávají jim schopnosti lépe vidět, lépe slyšet a vlastně mít i svým způsobem delší ruce,“ podotkl ředitel Mezinárodní asociace pro vozidla ovládaná na dálku SY2 Michael Toscano. Dalším společníkem vojáka budoucnosti může být robot s názvem kolibřík. To, že je vyroben v souladu s přírodou, je patrné na první pohled. Dálkově ovládané zařízení by mělo dokázat vletět do domu oknem, odhodit malou nálož a zase se vrátit na základnu. A to všechno, aniž by ho někdo zpozoroval. Se zabudovanou videokamerou váží pouhých devatenáct gramů. Kolibřík má ale stále ještě své mouchy, pohyb jeho křídel vydává příliš hlasitý zvuk. Výrobci ho chtějí trochu zmenšit a namontovat do něj navigační systém GPS, aby dokázal létat podle zadaných souřadnic a z mise se mohl sám vrátit.

Další z robotů je malý bezpilotní stroj, který se už armádě jako průzkumník osvědčil. Používá laserové scannery k tomu, aby zabránil kolizi. A je taky jedním z mnoha příkladů toho, jak se původně armádní technika a technologie přelévají do civilu. Dálkově ovládané stroje skvěle obstály například při havárii v japonské jaderné elektrárně Fukušima. Dostaly se do míst, kam bylo extrémně nebezpečné poslat člověka.