Brusel - Belgie se po rekordních 15 měsících od předčasných voleb konečně přiblížila ke zformování nové vlády. Osmi vlámským a valonským stranám se totiž podařilo dosáhnout významného průlomu v jednáních. Ta ale budou ještě pokračovat, ovšem s problémy, které už neprovázejí takové vášně a spory.
Průlom v Belgii: Bude po 15 měsících vláda?
Ještě ve středu ráno přitom situace nevypadala nejlépe. Do země se narychlo kvůli potížím vrátil král Albert II. Šéf socialistů Elio Di Rupo, kterého král vedením vyjednávání pověřil, o rozhovorech řekl, že jsou zcela zablokované, a upozornil, že se hraje o budoucnost celé země.
Klíčový posun, který se podařilo během středy dosáhnout, se týká oblasti označované jako BHV. To je zkratka regionu s názvem Bruxelles-Hal-Vilvorde, který obklopuje Brusel. BHV dlouhodobě představuje jeden z nejcitlivějších problémů v napjatých vztazích mezi oběma hlavními jazykovými komunitami země - tedy mezi většinovými Vlámy obývajícími převážně sever země a menšinovými Valony žijícími zejména na jihu a v Bruselu. Právě neřešení situace v tomto regionu bylo i jedním z hlavních důvodů předčasných voleb.
Elio Di Rupo
Jde tu mimo jiné o volební práva v této oblasti a s tím spojenou reformu belgického Senátu či jmenování starostů. V Belgii se totiž ve Vlámsku volí vlámské strany, ve Valonsku ty frankofonní a v dvojjazyčném Bruselu je na výběr.
Belgická metropole je sice dvojjazyčným územím, avšak obývají ji z velké většiny hlavně francouzsky hovořící Belgičané. Potíž je pak v tom, že Brusel je ale obklopen vlámskými částmi, kde vlámština dominuje a kde by se také mělo i podle rozhodnutí ústavního soudu volit z vlámských volebních listin. To se týká i BHV.
Kompromis pak spočívá v tom, že v několika volebních okrscích BHV, v nichž žije hodně frankofonního obyvatelstva, bude i nadále platit výjimka, že tito lidé budou moci ve volbách hlasovat pro frankofonní politiky z centra Bruselu. Ve zbývajících okrscích bude platit to, že se tam bude hlasovat pouze pro vlámské politiky.
Belgičané demonstrují kvůli bezvládí
Po 459 dnech krize se nakonec přece jen ukázalo, že je možné ještě dosáhnout v Belgii politického kompromisu. Jednání budou nyní pokračovat o dalších otázkách, které by ale mohly být snadněji překonatelné. Jde třeba o nové přerozdělení pravomocí mezi jednotlivé regiony v Belgii, na což tlačí zejména bohatší Vlámsko, a s tím spojené přerozdělení peněz z federálního rozpočtu.
Belgičtí politici si jsou dobře vědomi, že jejich země urychleně potřebuje novou vládu. Belgie je jedním z členů eurozóny, kterou sužují vážné dluhové potíže. Zatím se sice nedostala pod takový tlak trhů jako třeba Itálie či Španělsko, přesto se objevily spekulace, že by právě i kvůli nestabilní politické situaci mohla být další obětí.