Vědci unikátní metodou skenují ledovce v Arktidě

Severní pól - Tým britských vědců se rozhodl propátrat mořské hlubiny Arktidy. Přišli proto s novou metodou skenování, která má zmapovat ledovce v chladných severských vodách asi 800 kilometrů od severního pólu. Pomocí scanneru získají trojrozměrnou představu o rozměrech a tvaru ledovce včetně sněhové pokrývky na povrchu i utajených částí pod vodou.

Zařízení pro trojrozměrné skenování pomáhá do polární oblasti dopravit hnutí Greenpeace na palubě svého ledoborce Arktický úsvit. Výzkumníci během plavby hledají vhodné kry, které pak navrtají, aby zjistili tloušťku ledu a zpřesnili satelitní měření. Dříve se taková měření prováděla víceméně nahodile, většinou z ponorek. Nová technologie je ale dokonalejší.

„Tradiční cestou bychom získali jen část údajů a z nich se snažili pochopit celou oblast. Takhle ale máme k dispozici trojrozměrný obrázek, když jej zkombinujeme se satelitními záznamy, dokážeme získat skutečně ucelený a vysoce kvalitní výsledek,“ říká Will Trossel ze společnosti Scanlab. 

Vědci navíc díky nové metodě zkoumají i ledovcové hory, které vznikly srážkou dvou ledových ker. Právě tento druh ledovců je nebezpečný pro lodní dopravu. Vědec v oboru aplikované matematiky Nick Toberg vysvětluje: „Díky současným měřením získáme představu, jak staré tyto formace jsou. Srovnáme jejich parametry a dojdeme k tomu, jak silné mohou být. A to může pomoci při stavbě lodí. Dokážeme lépe určit, jak je konstruovat.“ 

Kromě představy o tloušťce a přesných rozměrech ledovců ale mohou vědci také zjistit, jak rychle ledy tají. Letošní letní sezóna tání ledu v Arktidě v těchto dnech končí. A dá se předpokládat, že se zařadí mezi několik rekordních v historii monitorování, které začalo v 70. letech. Tehdy led pokrýval 7 milionů čtverečních plochy. Na konci srpna tohoto roku to bylo jen 4,6 milionu. 

Podle některých hypotéz se ledovce ztenčují už několik desetiletí. Kvůli teplejšímu počasí je teď tání jen rychlejší. Jisté je, že se na něm podepisuje i takzvaný albedo-efekt, tedy vliv odrazivosti povrchu. Sněhová nebo ledová pokrývka totiž většinu slunečního záření odrazí. Kdežto volné moře paprsky absorbuje, tím se oteplí, a o to více ledu roztaje. Předpovědět další vývoj a jeho tempo tedy zůstává obtížné.