Španělský premiér rozpustil parlament, volby budou v listopadu

Madrid - Španělský premiér José Luis Zapatero podle očekávání rozpustil parlament a vypsal na 20. listopadu předčasné volby. Odstartoval tím předvolební kampaň pro hlasování, v němž by podle průzkumů měla hladce zvítězit konzervativní opozice a postavit se do čela ekonomicky strádající a zadlužené země. Zapatero byl premiérem dvě funkční období téměř osm let a o opětné zvolení usilovat nebude.

Zdroj: AP Photo Autor: Daniel Ochoa de Olza

Zapatero oznámil konání předčasných voleb už v červenci a za jejich cíl označil dodat zemi stabilitu. „Budeme pokračovat v přijímání (restriktivních) opatření, pokud to bude zapotřebí,“ prohlásil dnes Zapatero po zasedání vlády.

Četné průzkumy nyní naznačují, že volby vyhrají lidovci v čele s Marianem Rajoyem. Předvolební průzkumy jim dávají naději na to, že obdrží o deset až patnáct procentních bodů více než socialisté. Ti si přitom dělali naději, že posun termínu voleb jim vyjde na období, kdy by se mohly objevit první náznaky opětovného ekonomického růstu.

Rajoy byl za konzervativní vlády premiéra Josého Maríi Aznara od roku 1996 do 2004 ministrem vnitra. Před volbami v roce 2004 se stal šéfem konzervativců, kteří po teroristických útocích na Madrid volby prohráli. Podlehl Zapaterovi i v následujícím celonárodním hlasování, ale letos v květnu jeho konzervativní strana přece jen zvítězila v regionálních a místních volbách. Tím se stala favoritem i v příštích parlamentních volbách.

Rajoy čelí kritice, že nezveřejnil podrobný plán, jak chce dostat Španělsko z krize. O víkendu řekl, že pokud bude zvolen, zavede stodenní šokový plán „přísných a efektivních opatření“.

Socialistický kandidát Rubalcaba svým stoupencům o víkendu řekl, že volby v nynější krizi jsou nejdůležitějším hlasováním za 30 let španělské demokracie po smrti dlouholetého diktátora Franciska Franka v roce 1975.

Nynější nevalné postavení socialistů je do značné míry důsledkem nepopulárních úsporných opatření, která Zapaterova vláda přijala s cílem uchránit zemi před finanční krizí, jakou zažívá Řecko. Mimo jiné byl zvýšen důchodový věk na 67 let, byly zvýšeny daně a sníženy platy ve státním sektoru. Největším problémem Španělska zůstává nezaměstnanost, která dosahuje skoro 21 procent a je nejvyšší v Evropské unii. Španělsko je svým zadlužením a rozpočtovým schodkem jednou z nejvíce postižených zemí eurozóny. Schodek státního rozpočtu by měl letos dosáhnout asi šesti procent a státní dluh skoro 69 procent HDP.