Buňky nosorožců bílých mohou do budoucna zachránit rod

San Diego - Vzácní nosorožci bílí severní jsou opět středem vědeckého zájmu - tentokrát jde o uchování jejich kmenových buněk. Odběr probíhá v zoologické zahradě v San Diegu. Dva tamní exempláře pocházejí ze Dvora Králové a ve Spojených státech žijí už delší dobu. Čtyři další nosorožci z Česka putovali předloni do keňského parku Ol Pejeta.

Nosorožců bílých severních nyní žije na celém světě jen sedm a všichni v zajetí - ve volné přírodě už se na ně podle všeho narazit nedá. Léta totiž byli na předním místě v seznamu cenných kořistí pytláckých gangů kvůli rohovině, která má údajně zázračné léčivé účinky. Nyní jsou čeští nosorožci ze San Diega první v seznamu pro odběr buněk. Akt samotný není složitý. „Uděláte jen biopsii z kůže a máte v ruce kožní buňky. Pak už jen přečtete čtyři geny a můžete transformovat kožní buňky v buňky kmenové,“ řekla vědkyně z Scrippsova výzkumného institutu Inbar Friedrich Ben-Nunová. 

Přeměna v ranější stadium buňky, tedy v buňku kmenovou, je klíčová pro pozdější rozmnožení organismu. Z kmenové buňky lze vyvinout buněčnou fázi vajíčka nebo spermie a provést asistovanou reprodukci. Kmenové buňky mají totiž vlastnost, která je pro vědce nedocenitelná - jsou pluripotentní - mohou se dělit a přeměňovat v jiný buněčný typ. Pokusy dříve probíhaly s lidskými a myšími buňkami. Před třemi lety kalifornské vědce napadlo technologii použít i na jiné živočišné druhy a vytvořit zásobárnu kmenových buněk zvířat, která jsou vzácná.

Začátky nebyly jednoduché. Během dlouhých měsíců pokusů a omylů výzkumníci zkoušeli k přeměně kožních buněk na kmenové využít třeba geny koní, kteří jsou nosorožcům podobní. Až nakonec přišel nápad přidat lidský gen. Nová technika skutečně funguje, i když podle autorů ještě potřebuje zdokonalit. Pokud by se podařilo vytvořit vajíčko a spermii, šlo by o velký krok jak pro nosorožce, tak pro lidstvo.

Oliver Ryder, Institut pro záchranu druhů, Zoo San Diego: 

„Tohle by byl opravdu obrovský přínos. Asi ten největší, jaký může technologie spojená s kmenovými buňkami vůbec přinést. Dokázali bychom zachránit mnoho druhů, kterým hrozí vyhynutí. Uchovali bychom jedinečnou genetickou výbavu ohrožených živočichů a zvýšili jejich počet.“


Umělé rozmnožování nosorožců by pomohlo zároveň k osvěžení genetické výbavy. Ta je u žijících kusů málo pestrá, takže případnému potomstvu by bez genetického zásahu hrozily nemoci. Kromě této převratné myšlenky se ale v San Diegu zabývají i jinými výzkumy, které by pomohly vzácným druhům. Patří mezi ně i dril černolící z čeledi kočkodanovitých, který někdy bývá označován za opici s nejděsivějším úsměvem na světě. Ve volné přírodě je jeho ochrana velice těžká a v zajetí trpí často cukrovkou.

Právě pro tento druh primáta by připadala v úvahu léčba podobná té lidské na bázi kmenových buněk. Také jeho vzorek je součástí místní kolekce tkání, neboli „mražené zoo“, jak se jí přezdívá. Laboratorní boxy už skrývají asi tisícovku exemplářů - zoo v San Diegu je uchovává od roku 1975. Tehdejší rozhodnutí se nyní ukazuje jako skutečně vizionářské. 

Vědci teď chtějí vedle mražené zoo vytvořit ještě archiv obsahující přímo vzorky kmenových buněk. Hodlají databázi otevřít i kolegům ve světě a zařadit do ní další druhy, například slona afrického, i když mu zatím vyhynutí nehrozí.