Washington – V západoruském Kaliningradu se v noci na dnešek možná narodil sedmimiliardtý obyvatel Země. Podle ruského tisku se jím stal Pjotr Nikolajev, který přišel na svět dvě minuty po půlnoci místního času. Primát nemluvněte ale není ani zdaleka jistý, nárok vznesli i novorozenci v řadě dalších zemí světa - třeba na Filipínách a v Indii. Za sedmimiliardtého žijícího obyvatele Země má někoho označit Populační divize OSN. Generální tajemník OSN Pan Ki-mun ale dnes na tiskové konferenci prohlásil, že to nelze přesně určit. OSN podle něj stanovila dnešní den jako datum dosažení milníku hlavně proto, aby upozornila na problémy spojené s rostoucí světovou populací.
Demograf Kučera: Největším problémem je regionální přelidnění
Růst světové populace sice zpomaluje, kolem roku 2050 by se ale počet lidí žijících na Zemi mohl pohybovat zhruba mezi osmi a deseti miliardami. Podle demografa Tomáše Kučery je třeba obrátit pozornost spíše na regionální populační problémy než na ty globální. Zásadním problémem bude podle demografa do budoucna stárnutí obyvatelstva. Kučera rovněž přiznává, že by mohla v určitých regionech dojít voda.
„Sčítání lidu má v zemích, v nichž probíhá nejlépe, chybu do jednoho procenta,“ prohlásil Kučera. Do této oblasti zapadá i Česká republika. Jinak se ale chybovost pohybuje po světě kolem dvou až tří procent. Sedmimiliardté dítě se určuje na základě prognózy Populační divize OSN. „Je to spíš takový politický akt, který zviditelňuje problematiku světové populace,“ konstatoval Kučera.
V roce 1950 bylo na Zemi „pouhých“ 2,5 miliardy obyvatel. Číslo sedm miliard ale podle všeho ještě není důvod k panice. „Globálně se nejedná o nějaký obrovský problém, potíže ovšem vznikají na lokální a regionální úrovni,“ podotkl Kučera.
Za pár desítek let může žít na Zemi přes 10 miliard lidí
V roce 2050 by podle OSN mohlo žít na světě 9 miliard 300 milionů lidí. Tempo růstu světové populace se postupně snižuje. „Toto je střední varianta,“ upozornil Kučera. „Prognóza má ještě nízkou variantu, podle níž by na Zemi žilo 8,3 miliardy lidí, a vysokou variantu, která by znamenala 10,6 miliardy obyvatel,“ konstatoval demograf. Nyní přibývá ročně 1,2 procenta obyvatel.
Růst světové populace
Tomáš Kučera, demograf:
„Růst světové populace v absolutním vyjádření už je za svým vrcholem. V relativním vyjádření, to znamená v míře ročního přírůstku, jsme dávno za vrcholem. Ten byl totiž už na přelomu 60. a 70. let minulého století.“
Kritickou hranicí by pro zemi mělo být deset miliard lidí. Kučera ale tomuto tvrzení oponuje. „Pokud vznikne kritická situace, tak na lokální úrovni – z lokálního přelidnění, ne globálně,“ prohlásil demograf, podle jehož názoru může žít na Zemi klidně 15 miliard lidí. Zásadní je jejich rozmístění v prostoru. „Důležité je, aby je země v tomto prostoru dokázala uživit,“ poznamenal Kučera.
Například v Bangladéši teď žije zhruba tisíc obyvatel na kilometr čtvereční. „Tady se jedná o přelidnění, a to je obrovský problém,“ řekl Kučera, podle nějž je mnohem větším problémem stárnutí populace. Druhou nejlidnatější zemí na světě je dnes Indie, která by mohla mít kolem roku 2050 až 1,7 miliardy obyvatel. „Indie je přitom třikrát menší než Čína,“ upozornil demograf. Zdvojnásobit by se mělo i obyvatelstvo Afriky.
Demografický vývoj:
- na počátku občanského letopočtu žilo podle odhadů historiků na světě asi 300 milionů lidí, od té doby populace až na určité výkyvy neustále roste
- přes první miliardu se počet obyvatel zeměkoule přehoupl v roce 1804, v roce 1927 už to byly dvě miliardy (po 123 letech), v roce 1960 tři miliardy (po 33 letech), v roce 1974 čtyři miliardy (po 14 letech), v roce 1987 pět miliard (po 13 letech) a v roce 1999 dosáhl počet obyvatel na světě šesti miliard (po 12 letech), sedm miliard lidí by mělo žít na zeměkouli od 31. října 2011
- podle odhadů by se měl růst poněkud zpomalit, osm miliard lidí by mělo žít na světě v roce 2027, devět miliard v roce 2046 a v roce 2083 by mělo žít na zeměkouli deset miliard lidí
- nejlidnatější zemí světa je Čína s asi 1,3 miliardy obyvatel (asi pětina světové populace), přes miliardu má i Indie, právě ta by měla podle odhadů v budoucnu převzít primát nejlidnatější země světa
- z jednotlivých světadílů je nejlidnatější Asie, kde žije kolem 60 procent lidstva, následovaná Afrikou (15 procent) a Evropou (11 procent)
- roste podíl obyvatel žijících ve městech, zatímco v roce 1800 žila ve městech pouhá tři procenta světové populace, v současnosti je to 50 procent a do roku 2050 by to mělo být 70 procent
GALERIE
videogallery_161465
Kdo je sedmimiliardtý pozemšťan?
Kromě kaliningradského jubilanta Pjotra Nikolajeva (3,6 kilogramu, 50 centimetrů) se o titul sedmimiliardtého pozemšťana přihlásil také malý Alexandr z Petropavlovska-Kamčatského na ruském Dálném východě. O co své tvrzení opírá, to ale ruská média neoznamují. Nárok na prestižní osvědčení OSN si činí i mimoruští novorozenci. Oslava narození sedmimiliardtého obyvatele Země proběhla už ve filipínské Manile. Danica May Camacho se tu narodila dvě minuty před půlnocí místního času. Podle filipínského tisku už její matka Galura obdržela osvědčení OSN a peněžitý dar. Podle britské organizace Plan International se sedmimiliardtý člověk narodil v Indii. Stala se jím malá Nargis ze státu Uttarpradéš. Nárok na prvenství si ale prý její rodiče nečiní. Experti ale označují pokusy vytipovat sedmimiliardového jubilanta za holý nesmysl. Odborník OSN Gerhard Heilig tvrdí, že počet obyvatel Země může být dnes ve skutečnosti o 56 milionů vyšší nebo nižší, než je sedm miliard.
Na sedmimiliardtého obyvatele Země je několik adeptů
Obyvatelem zeměkoule s pořadovým číslem pět miliard se v srpnu 1987 stal Chorvat Matej Gašpar. Za 12 let, v říjnu 1999, vyhlásil tehdejší generální tajemník OSN Kofi Annan již šestimiliardtého obyvatele Země. Tím se stal v porodnici sarajevské nemocnice Koševo Bosňan Adnan Nević.