Čínská loď ve vesmíru natrénuje spojení s orbitálním modulem

Peking - Čína udělala další důležitý krok svého vesmírného programu. Vypustila bezpilotní loď Šen-čou 8. Ta se za dva dny pokusí spojit s experimentálním modulem Tchien-kung 1. Pokud se to Číně podaří, bude třetí zemí na světě, která to dokázala. Čína se tak připravuje na vybudování vlastního orbitálního komplexu. Příští rok má Peking v plánu vyslat do kosmu dvě lidské posádky.

Raketa s názvem Dlouhý pochod nesoucí loď Šen-čou 8 odstartovala v úterý 05:58 místního času (22:58 SEČ) z kosmického střediska Ťiou-čchüan v severozápadní provincii Kan-su. Bezpilotní raketa se úspěšně odlepila od země. A čínská vláda nešetřila chválou. 

„Podle zpráv pekingského vesmírného střediska loď úspěšně vstoupila na oběžnou dráhu. Mohu tak prohlásit, že zahájení programu Šen-čou 8 proběhlo úspěšně,“ oznámil Čchang Wan-čchüan, vrchní velitel čínských vesmírných programů. 

Ve vesmíru se pak raketa spojí ve výšce 340 kilometrů s experimentálním modulem Tchien-kung 1, který je na oběžné dráze měsíc. Bude to vůbec poprvé, co Čína spojuje dva kosmické objekty ve vesmíru. A není to úkol jednoduchý. Rychlost obou plavidel je kolem 28 000 kilometrů za hodinu. Odchýlit se přitom při manévru nesmějí o více než 20 centimetrů. Ve spojení budou 12 dní. Pak se má raketa vrátit na zem. 

Pro Peking je důležité, aby manévr zvládl, pokud chce v budoucnu na svůj orbitální komplex úspěšně vysílat lidskou posádku a pravidelně jí tam dodávat nové zásoby. 

Šen-čou 8 je další krůček ve snaze přiblížit se dvěma vesmírným supervelmocem – Spojeným státům a Rusku. A Čína má teď šanci. Americká NASA pozastavila program svých vesmírných letů a pro Rusko nejsou nové výpravy do vesmíru s lidskou posádkou teď prioritou. Washington a Moskva společně provozují mezinárodní vesmírnou stanici ISS. 

Peking má nicméně před sebou ještě dlouhou cestu, než dožene zavedené vesmírné supervelmoci. Tchien-kung 1 je pouze pokusný modul, nikoli stavební kámen plánované vesmírné stanice Nebeský palác (Tchien-kung). Podle expertů vybudování vlastní čínské orbitální stanice potrvá řadu let, Čína by to chtěla stihnout do roku 2020.

Video Reportáž Tomáše Etzlera
video

Reportáž Tomáše Etzlera

Během letu se na Šen-čou uskuteční 17 vědeckých pokusů ve spolupráci s německým vesmírným ústavem, který dodal experimentální přistroje. Jde o první čínskou spolupráci s cizí zemí přímo ve vesmíru. Bude-li současná mise úspěšná, Čína plánuje další dva podobné testovací lety i v příštím roce. Alespoň jeden z nich bude pilotovaný a má se jej zůčastnit první čínská astronautka.

Start bezpilotní čínské lodi Šen-čou 8
Zdroj: ČT24