Mozkem brzdíme dřív než nohama

Berlín - Dopravní nehody připraví každoročně o život statisíce lidí. Možná by se jejich počet mohl v budoucnu výrazně snížit. V německém technologickém institutu totiž dokázali identifikovat signály, které vysílá mozek těsně před tím, než dá tělu povel začít brzdit a už přemýšlí, jak to využít.

Průměrně se signál v mozku objeví 13 setin sekundy předtím, než se noha na pedálu pohne. Při jízdě stokilometrovou rychlostí to znamená, že by auto zastavilo o tři a půl metru dřív. „Zjistili jsme, že v mozkových vlnách jsou určité charakteristické signály, které dokážeme rozeznat ještě předtím, než začneme brzdit,“ potvrzuje Stefan Haufe z Berlínského technologického institutu. 

Vědci už uvažují, jak toho využít. Sezvali proto dobrovolníky, aby zjistili, jak vlastně signály fungují. Dobrovolníci, monitorovaní přes elektro-encefalogram, měli za úkol jet na trenažeru dvacet metrů z autem, které bylo před nimi. Vědci přitom sledovali mozkové signály a snažili se zjistit, kdy řidiči šlápnou na brzdu. Řidiči měli navíc ke svalům na nohách připojená čidla, aby se dala měřit prodleva mezi činností mozku a končetin. To, že se zpoždění různí, vědci očekávali. Síla mozkových vln a jejich charakteristika byla ale výraznější, než čekali. 

„Víme, že všechny akce vznikají v našem mozku, tedy včetně brzdění na poslední chvíli. Udivilo nás ale, že tyto signály jsou tak specifické a jasné, že dokážeme akci předpovědět ještě předtím, než k ní dojde,“ říká Haufe. Teď se musejí odborníci zamyslet, jak toho prakticky využít. 

Ještě před praktickým využitím výzkumu budou muset vědci dostat na kloub tomu, jak v mozku řidiče rozeznat konečné rozhodnutí, jak nastalou situaci řešit, ne jen prvotní impuls. Ideální by pak podle něj bylo zkombinovat tento systém s dalšími technologiemi, jako je radar, nebo laserové měřiče rychlosti a vzdálenosti od překážek.