Carlos Šakal už sedí na doživotí, přesto je znovu před soudem

Paříž – Za přísných bezpečnostních opatření začal dnes v Paříži soudní proces s někdejším nejhledanějším teroristou světa - legendárním Carlosem, zvaným Šakal. Obžaloba ho viní ze série čtyř atentátů, při nichž v letech 1982 až 1983 ve Francii zemřelo 11 lidí. Carlos už je ve vězení na doživotí - v roce 1997 byl v jiném případě odsouzen za vraždu tří lidí. Proces se samozvaným revolucionářem má trvat do 16. prosince.

Spolu s Šakalem jsou v nepřítomnosti souzeni jeho tři domnělí komplicové: Palestinec Kamál Isáví a Němci Christa-Margot Fröhlichová a Johannes Weinrich, údajný někdejší šéf „evropských operací“ Sáncheze a kdysi i člen německé Frakce Rudé armády.

Sánchez po formálním potvrzení totožnosti dnes soudu řekl, že je profesionální revolucionář. Pak už neřekl ani slovo. Zdravil lidi v publiku a početné novináře. Soud ho viní z podněcování útoků, při nichž bylo zabito 11 lidí a dalších 140 zraněno, ze spoluúčasti na vraždě a ze spoluúčasti na ničení a rozkladu. Carlos všechna obvinění odmítá. 

Carlos původem z Venezuely a vlastním jménem Ilyich Ramírez Sánchez byl již v roce 1997 odsouzen na doživotí za vraždu dvou francouzských agentů a jednoho policejního informátora v Paříži v roce 1975. Podle některých byl přesvědčeným bojovníkem proti sionismu a imperialismu, podle mnohých ale pracoval jako žoldák, jehož si najímali k odstranění svých odpůrců tajné služby arabských i bývalých komunistických zemí. Má prý na svědomí nejméně 83 lidí a téměř dvacet let byl nejhledanějším teroristou světa. Jeho kariéru ukončila v roce 1994 v Súdánu banální operace, po níž byl ještě pod vlivem anestetik předán tamní policií Francii.

0John Follain, autor Šakalovy biografie:

„Carlos byl Usáma Bin Ládin své doby. Francouzi nikdy nezapomněli na násilí, které má mít na svědomí.“


Jeho kdysi typický baret po vzoru Che Guevary, koženou bundu a černé brýle nyní nahradily šedé vlasy a bříško, ale Carlosův vzdor zůstal nezměněn. „Jsem skutečně v bojovém rozpoložení. Od přírody nejsem bázlivý. Moje povaha vyhovuje podobným bitkám,“ řekl minulý měsíc 62letý vězeň rozhlasové stanici Europe 1. Stěžoval si také na podmínky svého věznění a označil za zázrak, že je ještě naživu.

„Byl inteligentní, sečtělý, hovořil pěti jazyky a byl výborný řečník. Je to ale muž dvou tváří,“ říkala Magdalena Koppová, někdejší členka teroristické organizace Frakce Rudé armády (RAF) a Carlosova exmanželka, která s ním má dceru. Britský spisovatel Frederick Forsyth, podle jehož slavné knihy Den pro šakala dal tisk Carlosovi přezdívku, tvrdí, že jde o psychopata, který zabíjel pro potěšení.

Video Reportáž Jana Moláčka
video

Reportáž Jana Moláčka

Nechvalně se proslavil už v prosinci 1975 zorganizováním únosu šedesátky lidí, včetně 11 ministrů, z vídeňského summitu Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), při němž zemřeli tři lidé. Účelem akce bylo získat za rukojmí prostor v médiích pro palestinské hnutí, což se podařilo.

Únos delegátů ze summitu OPEC udělal z Carlose žádaného teroristu, který pak řídil akce sahající od západní Evropy přes Blízký východ až po Japonsko. Přičítá se mu řada teroristických útoků, například únos francouzského letadla do ugandského Entebbe v roce 1976. Údajně stál i za masakrem izraelských sportovců na olympijských hrách v Mnichově v roce 1972 a za obsazením francouzské ambasády v Haagu v roce 1974.

Jako hledaný terorista se v 70. a 80. letech Carlos skrýval i v řadě tehdejších komunistických zemí, mimo jiné v Maďarsku, bývalém východním Německu či v Rumunsku (tamní tajná služba ho využívala k likvidaci významných rumunských emigrantů). Mezi lety 1978 a 1986 přicestoval Carlos několikrát i do bývalého Československa.

Carlos Šakal:

„Jsem nepřítelem teroristů, jimiž jsou Spojené státy a Izrael.“ 


Podle některých je Carlos přesvědčený bojovník proti sionismu a imperialismu, jiní v něm vidí žoldáka, který za peníze arabských a socialistických tajných služeb likvidoval vybrané odpůrce. Jeho pohnutý a tajemstvím opředený životní osud se ve francouzsko-německém filmu Carlos z roku 2010 pokusil přiblížit francouzský režisér Olivier Assayas.

Carlos se v neděli v rozhovoru pro venezuelský deník El Nacional vůbec poprvé přihlásil k více než 100 útokům, při nichž zemřely až dva tisíce lidí. Civilistů mezi jeho oběťmi bylo prý „jen málo“, asi tak 10 procent, řekl Carlos v rozhovoru, který s ním deník uskutečnil telefonicky letos v říjnu. Šakal se až dosud přihlásil jen k únosu lidí ve Vídni v roce 1975. Venezuelskému listu také řekl, že terorismus bude existovat, dokud si prý imperialisté budou udržovat svou světovou hegemonii. „Jsem nepřítelem teroristů, jimiž jsou Spojené státy a Izrael,“ řekl Sánchez. Dodal, že je přesvědčen, že jednou z vězení vyjde, a pak se prý připojí k režimu nynějšího prezidenta Hugo Cháveze, aby mu pomohl se bránit se zbraní v ruce.