Bosenští Chorvaté obnovili požadavek na svou vlastní entitu

Sarajevo - Politické formace bosenských Chorvatů v úterý na shromáždění v Mostaru znovu vznesly požadavek na vytvoření vlastní chorvatské entity v Bosně a Hercegovině. Usilují tak podle agentury APA o rozdělení dosavadní muslimsko-chorvatské Federace Bosny a Hercegoviny, kterou sdílejí společně s Bosňáky. Podobné nároky vznášeli bosenští Chorvati již v 90. letech, mírové dohody z Daytonu však Bosnu rozdělily jen na dva autonomní celky - zmíněnou federaci a Republiku srbskou v Bosně.

„Je nezbytné, aby Bosnu tvořilo několik federálních jednotek a aby Chorvaté tvořili většinu aspoň v jedné z nich,“ prohlásil podle agentury AFP jeden z předáků bosenských Chorvatů Dragan Čović, předseda Chorvatského demokratického společenství v Bosně (HDZ). „Nejde nám o rozdělení Bosny a Hercegoviny, ale o její záchranu. Chceme, aby Bosna měla evropskou perspektivu,“ zdůraznil.

Podle jeho názoru je nezbytně třeba, aby Chorvaté měli vlastní územní entitu, „protože to je jediný způsob, jak zajistit naprostou rovnoprávnost bosenských národů - Chorvatů, Srbů a Bosňáků“. V současné dvojnárodní federaci totiž mají Bosňáci početní převahu a Chorvati se cítí odstrkovaní.

Kongresu chorvatských sil v Mostaru, který se označil za Chorvatské národní shromáždění (HNS), se zúčastnilo na 500 delegátů zvolených chorvatským obyvatelstvem v Bosně. Podobné zasedání se pod stejným názvem konalo před více než deseti lety. Tehdejší šéf HDZ Ante Pavelić, člen kolektivního prezidentství Bosny za Chorvaty, se tímto způsobem pokoušel vymoci si pro svou národnost samostatnou entitu.

Iniciátory nynějšího HNS jsou dvě nejsilnější strany Chorvatů v Bosně, HDZ a od ní odtrženého HDZ-1990. Tyto dvě formace obdržely údajně na 90 procent všech hlasů odevzdaných bosenskými Chorvaty v říjnových volbách. Protože kladly své podmínky pro vstup do vlády muslimsko-chorvatské federace, vytvořilo většinu s Bosňáky několik menších chorvatských stran a multietnická sociální demokracie. To obě HDZ označily za podvod a omezování práv Chorvatů a rozhodly se jít cestou obnovení HNS.

Bosna a Hercegovina je od konce občanské války v letech 1992 až 1995 rozdělena na dvě silně autonomní části: na muslimsko-chorvatskou Federaci Bosny a Hercegoviny a Republiku srbskou. Obě mají velké pravomoci a vlastní instituce. Kompetenční spory a složité administrativní dělení země znesnadňují zavádění reforem, které požaduje Evropská unie, a ochromují práci centrální vlády. Panuje přesvědčení, že případné rozdělení na tři entity by již Bosnu ochromilo zcela a vedlo k jejímu rozpadu.

Vydáno pod