Kyjev - Havárie v japonské jaderné elektrárně Fukušima a vidina následků úniku radiace pro zdejší životní prostředí obrací pozornost k osudu ukrajinského Černobylu. I pětadvacet let od zdejší katastrofy se totiž do vnější evakuační zóny navracejí bývalí starousedlíci nazývaní „samosjolové“. Spolu s turisty, kteří míří za atrakcí největší jaderné katastrofy, tak vzniká zvláštní mix, který vytváří novou identitu černobylské oblasti.
Do pásma Černobylu se vrací se samosjoly život
Čtvrtý reaktor jaderné elektrárny Černobyl explodoval 26. dubna 1986. Za výbuchem stál riskantní pokus, při kterém se zařízení přehřálo. Radioaktivní mrak pak postupoval ze Sovětského svazu přes východní Evropu nad Skandinávii – více než polovina radioaktivního spadu ale skončila v Bělorusku. Kvůli tragédii se muselo přestěhovat na 200 tisíc lidí.
Samosjolové – lidé, kteří chtějí umřít, kde se narodili
Rozhovor s reportérem Hynkem Adámkem (zdroj: ČT24)
Již pět let po katastrofě se však do vnějšího pásma v okruhu 30 kilometrů začali vracet první vysídlení obyvatelé. V roce 1991 bydlely ve vzdálenosti 10 až 30 kilometrů od elektrárny 2 000 starousedlíků. Německý časopis Der Spiegel tehdy citoval důchodkyni Kateřinu Trofimovnu, která snad nejlépe shrnula motivaci lidí pro návrat do zamořené oblasti. „Chci umřít tam, kde jsem se narodila.“
Pro lidi, kteří se sami rozhodli vrátit do zdraví škodlivé lokality, se vžilo pojmenování samosjolové. „Přežívají v původně evakuovaných vesnicích, kde je zvýšená radiace. Jenže tito lidé nemají kam odejít a vracejí se tam, kde se narodili a kde prožili většinu života,“ řekl na adresu samosjolů reportér National Geographic Hynek Adámek. Právě trauma z vykořenění a obavy z toho, že nebudou mít kde dožít, je hlavní síla, která hnala především starší obyvatele zpátky do zamořených oblastí.
Havárie zásadně proměnila chování zdejší společnosti
„Snaží se žít stejně jako předtím a živí se převážně zemědělstvím. Do některých vesnic je zaveden i elektrický proud, jednou za čas přijede pojízdná ambulance a pojízdná prodejna,“ popsal dnešní život v oblasti Hynek Adámek. Zdejší obyvatelstvo je tvořeno směskou různě pohnutých osudů a není výjimkou, že se starousedlíci vracejí na Černobylsko poté, co je život po vysídlení odsunul na společenskou periferii. V oblasti tak přežívají i lidé bez střechy nad hlavou nebo bývalé prostitutky.
V roce 2005 se pod patronací Světové zdravotnické organizace (WHO), Běloruska, Ruska a Ukrajiny konalo Černobylské fórum zabývající se zdravotními a socio-ekonomickými vlivy černobylské havárie na zdejší obyvatele. Výsledná zpráva konstatovala, že následky nehody hluboce změnily individuální i kolektivní chování. „Lidé v postižených oblastech vykazují výrazně negativní přístup ke svému zdraví a životosprávě,“ píše se v závěrečné zprávě. Lidé jsou podle ní fatalisté, kteří se kvůli vidině zdravotních dopadů ozáření vzdávají kontroly vlastního života. „To vede ke ztrátě snahy zajistit si živobytí a lidé jsou tím spíš závislí na státní pomoci.“
Forbes: Černobyl je nejexotičtější turistické místo na světě
Vedle samosjolů se v oblasti stále častěji pohybují turisté, kteří návštěvu oblasti postižené jadernou katastrofou pokládají za jedinečný a vzrušující zážitek. „Dnes můžete na internetu najít cestovní kanceláře, které vás do Černobylu zvou na exkurzi, a v určité komunitě se to stalo dokonce módou. To, co živí zdejší turistiku, je naše zvědavost a touha dostat se na místo katastrofy,“ podotkl reportér Adámek.
„Když tam přijíždíte jako návštěvník poprvé, je to velice skličující,“ dodal z vlastních zážitků. Sám lokalitu navštívil v roce 2000 krátce před tím, než došlo k odstavení třetího reaktoru a definitivnímu uzavření celé elektrárny.
Turistickou výjimečnost Černobylu pak potvrdil v roce 2009 i časopis Forbes, který zdejší jadernou elektrárnu vyhlásil za nejvíce exotickou turistickou lokalitu na světě. Vůbec nejatraktivnější je pak podle něj mrtvé město Pripjať.
GALERIE
Stůj!