Slovenská vojenská tajná služba odposlouchávala novináře

Bratislava – Slovenské Vojenské obranné zpravodajství odposlouchávalo několik měsíců redaktory deníku Pravda a šéfa zpravodajské televize TA3 Michala Gučíka. Jak uvádí Pravda s odvoláním na získané dokumenty, poslední odposlech byl zastaven těsně po vyslovení nedůvěry vládě Ivety Radičové v polovině října. Podle listu si lze jen těžko představit, že by k odposlechům docházelo bez vědomí či přímého pokynu ministra obrany Ľubomíra Galka. Odposlechy údajně nařídil šéf vojenské tajné služby. Galko obvinění odmítl, zpravodajské služby podle něj ani nedisponují vlastním zařízením na odposlechy.

„Vyhotovovala záznamy, přepisy rozhovorů, které souvisejí s prací redakce, výkonem novinářského povolání, a v žádném případě nikoliv s úkoly vojenského obranného zpravodajství. Stejně byly takto zaznamenávané soukromé telefonáty redaktorů s rodinnými příslušníky,“ napsal deník Pravda.

List soudí, že by ministr Galko, který je místopředsedou liberální strany Sloboda a solidarita (SaS) Richarda Sulíka, měl opustit ministerstvo obrany a odejít úplně z politiky. Sledování dalších osob, vyhotovování záznamů a přepisů považuje Pravda za nepřípustné, připravuje trestní oznámení a důrazně požaduje vyšetření kauzy.

Šéfredaktorka deníku Pravda Nora Slyšková: „Je absolutně nehorázné, že novináře sleduje vojenská služba. I z těch přepisů je úplně zřejmé, že to souviselo s prací denní výroby novin a ne s úkoly vojenského obranného zpravodajství. Podali jsme trestní oznámení.“



Odposlechy pro vojenskou rozvědku (VSS) i kontrarozvědku (VOS), které patří pod ministerstvo obrany, provádí policie. Mluvčí ministerstva vnitra řekl, že tak dělá jen na základě rozhodnutí soudce. „Vojenská kontrarozvědka neprovádí odposlechy. Každé odposlouchávání se děje jen se souhlasem soudu a prostřednictvím policie,“ řekl Galko odpoledne po setkání s premiérkou Ivetou Radičovou, která požádala, aby se podezření z nezákonných odposlechů prověřilo.  

Bývalý šéf rozvědky Igor Cibuľa ale o legálnosti odposlechů pochybuje. Na takový postup je prý potřeba mít dobrý důvod. „Ani jedna z těch sledovaných osob nesplnila náležitosti uvedené v zákoně. Z informací vyplývá i ten fakt, že sledované osoby byly zpracovány i agenturně, tedy prostřednictvím informátorů z jejich prostředí,“ říká. 

Odposlechy by měl prozkoumat také parlamentní výbor pro kontrolu činnosti vojenské kontrarozvědky. Zatím není jasné, zda soudce údajné odposlechy novinářů povolil. Galko, který na brífinku nepovolil zástupcům médií klást otázky, ohlásil podání trestního oznámení, případ začala z vlastní iniciativy prověřovat i generální prokuratura.

Ministr také naznačil, že zveřejnění přepisů údajných záznamů hovorů souvisí s kampaní proti jeho osobě. „Za 17 měsíců ve funkci ministra obrany jsem odstavil od koryta obrovské množství firem, za nimiž stojí významní lidé. Šlo o mnohamilionové byznysy, z nichž měly odtéci provize konkrétním lidem,“ tvrdil Galko.

Nejnovější informace o odposleších nejsou na Slovensku prvním případem údajného sledování novinářů. Už v roce 2003 se na veřejnosti objevily informace o nahrávce rozhovoru redaktora listu Sme se šéfem jedné z tehdejších koaličních stran. Letos zase opoziční poslanec Igor Štefanov, jehož policie podezírá z machinací při tendru z období předchozí vlády, prohlásil, že bezpečnostní složky odposlouchávají vícero zákonodárců a jednoho ministra. Úřady ale toto tvrzení blíže nekomentovaly.