K Marsu úspěšně odstartovala americká sonda Curiosity

Mys Canaveral (USA) – Z floridského Mysu Canaveral odstartovala americká raketa Atlas 5, která má na povrch Marsu dopravit pojízdnou robotickou laboratoř Curiosity. Na povrchu planety má hledat známky života. Přistát má uvnitř obřího Galeova kráteru, kde vědci předpokládají, že mohlo být pravěké jezero. Je tam tudíž největší šance na památky na život narazit. Zatím nejsložitější aparát, který kdy člověk vyslal do meziplanetárního prostoru, má na Marsu přistát napřesrok v srpnu po cestě dlouhé 570 milionů kilometrů. Sonda bude na rudé planetě operovat dva roky.

Robot o váze 900 kilogramů a velikosti menšího automobilu je pětkrát větší než předchozí americká marťanská vozítka Spirit a Opportunity z roku 2004. Vozítko má šest kol a dvoumetrové robotické rameno schopné vyvrtat do povrchu Marsu otvor šest centimetrů a odebrat vzorky.

Aparát je schopen zaznamenat výskyt metanu, který často doprovází existenci života. Na palubě má chemickou laboratoř. Je vybaven kamerami s vysokým rozlišením a laserem schopným zkoumat předměty do vzdálenosti sedmi metrů. „Je výzva to poznat, i kdyby to byl nakonec stejný život, jak ho známe tady. Ale co když to není život, jak ho známe na Zemi? Může taky vznikat z jiných materiálů a tvořit jiné struktury,“ uvedla ředitelka astrobiologického programu NASA Mary Voytek.

Sonda poletí osm a půl měsíce. Kritická fáze nastane při sestupu. NASA nemohla použít airbagy, jednotunové planetární vozítko je příliš těžké. Na povrch Marsu ho tedy usadí speciální vznášedlo s raketovým pohonem. Vozítko bude na Marsu jeden marťanský rok, tedy 687 pozemských dní, kdy bude fotit, sbírat vzorky a analyzovat je. Výsledky pak pošle zpátky na Zemi.

Vědci nepátrají ale jenom v sousedství. Už za pět let NASA vyšle do vesmíru nový teleskop. Přístroj za skoro devět miliard dolarů, vyslaný milion a půl kilometrů od Země. Vědcům má dát nahlédnout dál do vesmíru a tím i a hlouběji do jeho historie. 

Start byl napjatě sledován i v Rusku, které se před nedávnem pokusilo vyslat sondu k měsíci Marsu Phobosu. Stroj ale na oběžné dráze kolem Země vypověděl poslušnost a na cestu k Marsu se nevydal. Rusko se nyní marně snaží aparát oživit.