Chávez stahuje venezuelské zlato zpět do země

Caracas – Venezuela začala s převozem svých zlatých rezerv do země. Jedná se o 160 tun zlatých cihel v hodnotě skoro 220 miliard korun, což je téměř 90 procent zlata, které má Venezuela v zahraničí. Převoz nařídil prezident Hugo Chávez, i když odborníci upozorňovali, že to bude riskantní, zdlouhavá a nákladná operace. Venezuela má po Ekvádoru druhou největší produkci zlata ze zemí Jižní Ameriky.

Téměř veškeré venezuelské devizové rezervy ve zlatě chce mít prezident Hugo Chávez v bezpečí pod střechou ve své zemi. Údajně se bojí ekonomické nestability ve Spojených státech a v Evropě. Venezuela má 60 procent svých devizových rezerv právě ve zlatě. Nejvíce jich je uloženo v Londýně. Kritici prezidenta ale tvrdí, že důvod převozu zlata z bank západních zemí je jiný než hrozba ekonomické krize. 

Venezuelský prezident se připravuje na volební kampaň

Chávez se bojí případných finančních sankcí kvůli plánům znárodňování průmyslu těžby ropy a zlata. Údajně se také připravuje na prezidentské volby a chce zlato prodat, aby mohl pokrýt výdaje na volební kampaň. Pokud volby vyhraje, bude prezidentem Venezuely dalších šest let. 

Ilustrační foto
Ilustrační foto

Hugo Chávez, prezident Venezuely:

„Zlato se vrací tam, kde už zůstane. Ne v bankách v Londýně, ne v amerických bankách, ale v naší bance Venezuely. Zlato je naše. Jsou to ekonomické rezervy našich dětí, jejichž hodnota stále poroste.“


Repatriace už začala a první várka míří do centrální banky v Caracasu – kolik zlata v ní bylo, se neví. Převoz zlatých ingotů chce Chávez stihnout do konce roku. Celá operace prý přijde na devět miliard dolarů.

V srpnu Caracas oznámil, že plánuje znárodnění odvětví těžby a zpracování zlata, aby posílil své finanční rezervy. Venezuela má jedny z největších zásob zlata v Jižní Americe. Podle oficiálních údajů ročně těží 4,3 tuny zlata. Chávez loni umožnil těžařům vyvážet až 50 procent produkce proti dřívějším 30 procentům. Zbylou polovinu musí prodat centrální bance. Venezuelská ekonomika loni zažila jako jediná v Latinské Americe druhý rok propadu po sobě a klesla o 1,9 procenta.