Cesta za lepší budoucností se často mění v boj o život

Atény - Každý den přicházejí do evropské sedmadvacítky stovky imigrantů. Nejčastěji volí cestu přes Řecko. Zdravotnictví, sociální programy a bezpečnost v souvislosti s uprchlíky stojí řecký stát ročně přes 6 miliard eur. Atény navíc tvrdí, že další miliardy musí dát kvůli uprchlíkům na bezpečnost a boj proti kriminalitě.

Řecko je bránou do Evropy. Za poslední 4 roky tudy proklouzlo půl milionu ilegálních přistěhovalců, jen vloni 128 000. Podle agentury pro kontrolu vnějších hranic EU FRONTEX 90 procent vloni zadržených nelegálních uprchlíků do unie vstoupilo právě přes řecko-tureckou hranici. Nejčastěji pocházejí z Afghánistánu, Pákistánu, Alžírska a Somálska. 

Jenže mnohdy je lepší budoucnost v Řecku nečeká. „Všichni Arabové říkají, že jsou Palestinci, a všichni Afričané tvrdí, že jsou ze Somálska. Musíme zjistit, odkud jsou opravdu. Některé deportujeme z aténského letiště. A když pocházejí skutečně ze zemí, kam je nelze vrátit, necháme je jít,“ říká policejní velitel Jorgos Salamangas. 

Příliv migrantů nepolevuje. Přicházejí pěšky, přijíždějí na nákladních autech nebo v autobusech. Mnohdy se tísní v tajných skrýších a samotná cesta za svobodou se promění v boj o život. Ti šťastnější se dočkají toho, že cestu přežijí, jenže v Řecku pak končí v přeplněných imigračních táborech nebo na ulici.

Jerome přijel před rokem a půl z Ghany. Do Řecka proklouzl s rybářskou lodí s nadějí, že tady najde práci. Představa o ráji se ale brzy rozplynula. Přespává v parku a žije z toho, co najde. „Nosím papír do sběrny. Dostanu 3 nebo 4 eura, abych si koupil chleba. Je to moc těžké. Jsem fit, chci pracovat, ale práce není. A odjet taky nemůžu. Jak chcete cestovat, když nemáte peníze?“ nastiňuje svou bezvýchodnou situaci Jerome. Země snů se pro něj stala pastí. Stejně jako pro tisíce jiných. 

Brána do Evropy je navíc pro mnohé uprchlíky bránou smrti. Nejvíc lidí připlouvá do Řecka na člunech. Jen loni na řece Evros zahynulo nejméně 45 imigrantů. Další těla možná navždy ukryla voda. „Gumové čluny bývají přetížené a často se zvrhnou, jindy je propíchnou naplavené větve. Někteří se utopí kvůli špatnému počasí,“ popisuje Salamangas.