Po půl století zavítal do Barmy šéf americké diplomacie

Rangún – Poprvé od roku 1955 přiletěl do Barmy šéf americké diplomacie. Historická návštěva Hillary Clintonové má být testem, jak vážně to režim myslí se slibovaným uvolněním poměrů. Nejsledovanějším bodem programu je setkání s nositelkou Nobelovy ceny míru, barmskou disidentkou Su Ťij. Obě ženy spolu ve čtvrtek v Rangúnu povečeří a sejdou se i o den později.

Clintonová, kterou na letišti čekalo chladné přivítání bez amerických vlajek, hodlá vyvinout tlak na barmské vedení, aby umožnilo otevření země a USA mohly pokračovat ve zmírňování tvrdého postoje vůči ní.

Clintonovou čekalo na letišti chladné přijetí
Zdroj: ČT24

Ministryně má ale na seznamu úkolů také americké zájmy - chce barmské vedení odradit od zbrojní spolupráce se Severní Koreou a současně získat přístup k obrovskému nerostnému bohatství země, které až dosud využívala hlavně Čína. Ve čtvrtek se mimo jiné setká s prezidentem Thein Seinem, bývalým premiérem ve vojenské vládě, který nicméně propaguje reformy.

Su Ťij
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Khin Maung Win

Současná barmská vláda je sice oficiálně civilní, mnozí to však označují jen za kosmetickou úpravu někdejšího vojenského režimu, jelikož v kabinetu zastávají významné posty téměř všichni bývalí generálové. Spolustraník Su Ťij z opoziční Národní ligy pro demokracii (NLD), 82letý bývalý politický vězeň Win Tin, americkým novinářům řekl, že reformy nejsou zdaleka tak velkorysé, jak možná vypadají zvenčí. Změny podle něj přicházejí, ale často zůstávají jen na papíře a v prohlášeních pro média.

Nové barmské vedení nicméně již nečekanými kroky umožnilo návrat do politického života dlouhodobě vězněné držitelce Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij, jejíž NLD se hodlá zúčastnit doplňujících parlamentních voleb.

Clintonová před cestou zdůraznila, že chce zjistit, jaké jsou plány barmské vlády v oblasti reforem, politiky i ekonomiky. Chce také tlačit na propuštění všech politických vězňů, jejichž počet se odhaduje na 500 až 1 600, a na řešení konfliktů s etnickými menšinami, které tvoří 40 procent z 56milionové populace. Vztahy vedení země s těmito skupinami od získání nezávislosti v roce 1948 nikdy nebyly mírově urovnány.