Hitler si vytvořil armádu i z dětí, takzvanou Hitlerjugend

Berlín – Dobové filmy a fotografie vykreslovaly její náplň jako sport, přírodu, stanování, táborové ohně či zpěv písní. Vládl zde duch pospolitosti a romantická příchuť dobrodružství. Příslušnost k takové organizaci byla proto pro mnoho mladých lidí zpočátku velmi lákavá. Ve válečných letech byla ale realita zcela jiná. Její členové podstupovali přísnou politickou výchovu, předvojenský výcvik a dril. Řeč je o Hitlerově mládeži, takzvané Hitlerjugend, která soužila k podchycení celé masy německých mladých lidí. Hitlerjugend se zákonem stala oficiální výchovnou organizací nacistické třetí říše. Nešlo o nevinnou organizaci německé mládeže, ale o účinný nástroj k ovládnutí a indoktrinaci nastupující generace.

Většina mladých se do Hitlerjugend přihlásila dobrovolně. Mnohým tehdy poskytla únik před neutěšenou všední realitou, případně z dosahu přísné rodičovské výchovy. Chlapci se v ní měnili v loajální a disciplinované bojovníky, dívky pak v pokorné strážkyně rodinného krbu. Děvčata se cvičila hlavně na budoucí matky dalších německých vojáků. Počítalo se s nimi v takzvaném projektu Lebensborn, který koncem roku 1935 zavedl Heinrich Himmler. Cílem programu bylo zalidnit třetí říši čistokrevnými árijci. Dívky se na své poslání připravovaly s nadšením. Viděly v něm příležitost, jak se stát výjimečnými, a mnohdy také možnost, jak uniknout z ovzduší rodinného domu a emancipovat se. Všem se musela vštěpovat zvrácená dogmata o nadřazenosti nordické rasy a nutnosti očistit národní společenství od „nepřátelských elementů“, zejména Židů.

Mládež se zprvu do Hitlerjugend přihlašovala dobrovolně

Organizace vznikla z nacionálně socialistické studentské organizace ve středních školách a na universitách v letech boje proti demokratické republice. Zákonem z 1. prosince 1936 získala přesnou institucionální roli. Příslušnost k Hitlerjugend se stala povinnou. Všichni chlapci od deseti do osmnácti let a stejně staré dívky uvnitř specifické dívčí struktury sem byli zařazeni. Hitlerjugend se stala nositelkou ideologických a kulturních hodnot režimu. Příslušnost k této organizaci pokrývala svou aktivitou veškerý volný čas mládeže a byla jakýmsi prodloužením školy. V době vypuknutí války měli už nacisté ve své mládeži spolehlivou oporu. Mladí lidé se masově zapojovali do budování třetí říše.

  • Tábor Hitlerjugend v Číně
    Tábor Hitlerjugend v Číně zdroj: www.wikipedia.org
  • Hitlerjugend v roce 1933
    Hitlerjugend v roce 1933 zdroj: www.wikipedia.org

K přijetí do organizace musel každý složit přísahu bezpodmínečné věrnosti Führerovi. S režimem se Hitlerjugend ztotožňovala prakticky až do konce války, kdy i ti nejmladší byli ochotni k fanatickému sebeobětování. Zkušenost se členstvím v Hitlerjugend poznamenala celou generaci německých dětí, včetně řady pozdějších představitelů veřejného života. Třeba papeže Benedikta XVI., nositele Nobelovy ceny za literaturu Güntera Grasse či dlouholetého ministra zahraničí SRN Hanse-Dietricha Genschera.