Volby v Rusku provázelo zatýkání demonstrantů i blokování webů

Moskva – V Rusku se v den parlamentních voleb soupeřící strany vzájemně obviňovaly z porušování volebních pravidel a pokusů o falšování výsledků, zatímco mohutné policejní síly rychle potlačovaly pokusy o nepovolené opoziční demonstrace. Policie zatkla v Moskvě a Petrohradu přes sto přívrženců opozice, kteří žádali svobodné volby. Podle očitých svědků bylo tentokrát zatýkání brutální. Policejní kordony mezitím přehradily přístupy jak ke Kremlu, tak na Triumfální náměstí. Nefungují některé nezávislé internetové stránky včetně stránek médií, naladěných kriticky vůči Kremlu. K prvním terčům hackerů patřily stránky liberálního deníku Kommersant, nezávislé rozhlasové stanice Echo Moskvy, opozičního týdeníku New Times či nevládní organizace Golos, která monitoruje průběh voleb jako jediný domácí nezávislý pozorovatel.

Jasným favoritem voleb je Jednotné Rusko premiéra Vladimira Putina. Podle průzkumů straně ale hrozí ztráta dosavadní více než dvoutřetinové „ústavní“ většiny. I tak by měla mít mezi 450 poslanci dumy nadpoloviční většinu. Zvolení poslanci získají mandát nově na 5 místo dosavadních 4 let. Hlavní oporou stávajícího režimu jsou státní zaměstnanci a penzisté, které režim odměňuje zvyšováním mezd a penzí.

Moskevské úřady veškeré demonstrace, s výjimkou akcí prokremelských mládežníků, nepovolily a v metropoli nad průběhem dnešních parlamentních voleb bděly desetitisíce policistů a jejich dobrovolných pomocníků. Jen na Triumfálním náměstí v centru metropole zatkla policie více než stovku účastníků nepovolené demonstrace. V metropoli byli zadrženi i Sergej Udalcov a Eduard Limanov, kteří patří k vůbec nejčastěji zatýkaným opozičním předákům. V Petrohradu policie ohlásila zadržení tří desítek účastníků nepovolené akce.

Stránky Kommersantu se staly opět přístupnými, jiné weby však stále měly potíže. Nepřístupný se po poledni stal populární server LiveJournal, který hostí mnoho opozičních blogů a už v minulosti čelil hackerským útokům. „Útok na web Echa začal od 6:40,“ napsal na Twitteru šéfredaktor stanice Alexej Venediktov, podle něhož stránky stanice zablokovali hackeři, aby tak v den voleb ztížili přístup k informacím o porušování volebních pravidel.

Šéfredaktor The New Times Ilja Barabanov:

"Je naprosto jasné, že útok na náš list je spjat s kampaní proti sdružení Golos. Ti, co jsou odpovědní za vysoký výsledek Jednotného Ruska, nechtějí, aby se vědělo, jak jej bude dosaženo."


Gennady Zyuganov
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Mikhail Metzel

Ruští komunisté hlásí podvody při hlasování

Opoziční komunisté, kteří do volebních místností vyslali vlastní pozorovatele, hlásili přešlapy v Saratovu, Moskvě, Ufě, Kirovu, Krasnojarsku a Rostovu, nejčastěji v podobě autobusů se studenty, kteří měli „na zakázku jedné strany“ opakovaně hlasovat; pro tento trik se v zemi už vžilo pojmenování „kolotoč“. Jedna volební komise v Moskvě zaznamenala vhazování zfalšovaných lístků do urny, pachatel byl zadržen, ale na příkaz policejního důstojníka zase propuštěn. Úřady se ke stížnostem zatím nevyjádřily. Jednotné Rusko naopak na svém webu obviňovalo konkurenty, že prý „dělají vše možné, aby výsledky zfalšovali“. Ve Vladimiru prý dokonce poslanec menší opoziční strany Spravedlivé Rusko Anton Beljakov zorganizoval útok padesátky výrostků na volební místnost, ale akci nakonec překazila policie.

Prezident Medvěděv s chotí Světlanou hlasovali v jedné moskevské škole, kde je volební místnost vybavena technickým zařízením pro automatické zpracování hlasovacích lístků. „Vítejte, váš lístek byl zpracován,“ prohlásil stroj poté, co Medvěděv vhodil svůj hlas do urny. „Děkuji,“ odvětil prezident a spokojeně zdvihl palec. První pár země pak popřál
volební komisi úspěch.

Dmitrij Medvěděv s manželkou
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Misha Japaridze

Jakkoli Rusko díky rezervám z tučných let přečkalo první vlnu světové krize bez větších otřesů, nespokojenost s nehybností poměrů roste. Režim se však stále může opírat o přinejmenším polovinu voličů. „Je to v zásadě jediná otázka, kterou je třeba vyřešit. Má význam ne rétorický, ale praktický v tom, že vzhledem k tomu, že Jednotné Rusko už jmenovalo Vladimira Putina na funkci prezidenta, může být výsledek těchto voleb vnímán jako výsledek určitého referenda o podpoře Putinovi,“ shrnul Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd UK.

Oba hlavní představitelé předpokládaného volebního vítěze vyzvali k hojné účasti a „podpoře stability“ - tedy volbě Jednotného Ruska. Oproti minulým volbám se však v zemi najde více lidí, kteří s pokračováním Putinovy vlády nesouhlasí. „Ať bychom se jakkoli snažili, všechno je jedno. Výsledek voleb je už předem určen,“ tvrdí podnikatel Jurij Kobaladze, který v neděli hodlá zůstat doma, jako dvě pětiny dalších Rusů. „Volby jsou jediný způsob, jak předvést, že se nám cosi nelíbí,“ oponuje ekonom Sergej Aleksašenko.

Podle průzkumů by se po dnešku měl počet poslanců Jednotného Ruska ztenčit z 315 na 252 až 262. Mírně posílit by naopak měly ostatní tři strany, sehrávající roli parlamentní opozice: komunisté, nacionalisté Vladimira Žirinovského a menší levicová strana Spravedlivé Rusko, založená Kremlem před předchozími parlamentními volbami s úkolem odčerpat hlasy komunistům. Nikdo další by se přes volební práh dostat neměl. „Nesystémová opozice“ nebyla k volbám vůbec připuštěna. Průzkumy a prognózy ale vycházejí jen z odpovědí dotázaných a nemohou zahrnout faktor zvaný „administrativní zdroje“, čili rozsáhlé možnosti úřadů manipulovat s výsledky v urnách. „Nezáleží na tom, jak se hlasovalo, důležité je, jak se to spočítalo,“ opakují cynici slova připisovaná Stalinovi.

Volby mají Jednotnému Rusku zajistit také Kreml

Volby do Státní dumy jsou také ve znamení chystané kremelské rošády. Vládnoucí tandem Putin-Medvěděv ji oznámil na sjezdu Jednotného Ruska koncem září. Vzájemné výměně postů může podle všeho zabránit pouze případné volební fiasko vládní strany. Volební odhady ani názory expertů sice mohutný útěk voličů od vládní strany neočekávají, opozice však doufá, že se lidé odhodlají vyjádřit své rozčarování. „Za daných okolností je nejdůležitější to, aby lidi k volbám vůbec přišli a hlasovali proti Jednotnému Rusku. Ať si k čertu dají hlas třeba komunistům, ale ne Jednotnému Rusku,“ vyjádřil Alexej Jablokov z opoziční kandidující strany.

Dmitrij Medveděv a Vladimir Putin

Zdroj: ČTK/AP
Autor: Alexei Druzhinin

Při minulých volbách v prosinci 2007 získala hlavní vládní strana Jednotné Rusko 315 ze 450 mandátů (64,3 procenta hlasů), tedy dvoutřetinovou ústavní většinu. Komunistická strana Ruské federace (KPRF) obsadila 57 křesel (11,57 procenta), Liberálnědemokratická strana (LDPR) 40 mandátů (8,14 procenta) a Spravedlivé Rusko 38 křesel (7,74 procenta). Volební účast činila 63,78 procenta. Kromě těchto stran se nedělních voleb zúčastní ještě liberální a opoziční strana Jabloko, levicová a nacionalistická strana Patrioti Ruska, liberální prokremelská strana Pravá věc a strana Spravedlivé Rusko, která je označována za levicovou alternativu k Jednotnému Rusku.

Video Rusko volí novou Státní dumu
video

Rusko volí novou Státní dumu

Politická fakta Ruska:

Ruská státní duma má 450 poslanců, jejichž mandát prodloužila ústavní novela z roku 2008 ze čtyř na pět let. V roce 2007 Rusko opustilo smíšený volební systém, který sdružoval prvky většinové a proporcionální; nynější volební systém je čistě proporcionální s tím, že hranice pro vstup do parlamentu je sedm procent odevzdaných hlasů.

0Státní duma například schvaluje předsedu vlády (na návrh prezidenta), vyslovuje důvěru či nedůvěru vládě, jmenuje a odvolává předsedu Ústřední banky nebo například ombudsmana, podává žalobu na prezidenta, přijímá federální zákony a poté je předává Radě federace. Může být rozpuštěna prezidentem, když během jednoho měsíce odmítne tři jeho návrhy na předsedu vlády nebo když poslanci vyjádří vládě opakovaně nedůvěru a prezident vyhlásí nové parlamentní volby.

0Téměř veškerou moc v zemi tak má v rukou v Rusku prezident a ruský prezidentský systém je svou silou srovnáván s americkým. Ruský prezident tak například navrhuje parlamentu premiéra, na jeho doporučení jmenuje členy vlády a může odvolat vládu. Radě federace, horní komoře parlamentu, navrhuje jmenování ústavních a nejvyšších soudců a generálního prokurátora a doporučení prezidenta podléhají i gubernátoři.