Obama s Clintonovou by mohli svědčit v případu Wikileaks

Washington - Ve vojenském soudním procesu s americkým vojínem Bradleym Manningem, který podle vyšetřovatelů předal serveru WikiLeaks desítky tisíc tajných amerických dokumentů, by mohli svědčit i prezident USA Barack Obama a ministryně zahraničí Hillary Clintonová. Chce je předvolat Manningův obhájce David Coombs, uvedla dnes agentura AP. Předběžné slyšení s Manningem začne 16. prosince, vojákovi hrozí až doživotní vězení.

Coombs chce Obamu předvolat kvůli prezidentovu výroku z letošního dubna. Obama tehdy v rozhovoru s demonstranty podporujícími Manninga prohlásil, že vojín porušil zákony. Podle Coombse tak ale prezident zneužil svou autoritu nejvyššího velitele ozbrojených sil k ovlivnění porotců v procesu s Manningem, kteří jsou vybráni z řad vojáků.

Clintonová by zase podle Coombse měla svědčit o tom, jaké byly dopady diplomatických dokumentů zveřejněných na WikiLeaks na americkou zahraniční politiku. Představitelé ministerstva zahraničí v minulosti pod podmínkou anonymity uváděli, že zveřejnění materiálů Američany ztrapnilo, ale zahraniční politiku nijak výrazně nepoznamenalo.

Podle právních odborníků by bylo svědectví prezidenta a ministryně spravedlnosti něčím nevídaným. „Nepamatuju si případ, kdy by byl na lavici svědků předvolán některý ze členů vlády,“ prohlásil učitel práva na Yaleově univerzitě Eugene Fidell.

Předběžné líčení s Manningem začne 16. prosince a bude trvat týden. Při slyšení by se mělo rozhodnout, zda důkazy proti vojínovi stačí pro zahájení vojenského procesu.

Manning je obviněn ze spolupráce s nepřítelem. Činu se podle vyšetřovatelů dopustil tím, že předal WikiLeaks video z americké operace v Iráku, při které vojáci stříleli z vrtulníku na civilisty a zabili přes deset lidí, včetně dvou novinářů z agentury Reuters. Manning je rovněž obviněn, že předal WikiLeaks tajné armádní dokumenty o válkách v Iráku a v Afghánistánu a na čtvrt milionu amerických diplomatických depeší.

Manning údajně tajné informace nelegálně stáhl z americké armádní sítě během svého nasazení v Iráku. Kromě WikiLeaks je nabídl i někdejšímu hackerovi, který ale o nabídce informoval úřady. V květnu 2010 byl Manning po návratu do USA zadržen a od té doby je ve vazbě.